Možnost použití veta ve společné zahraniční a bezpečnostní politice Evropské unie je dlouhodobě diskutovaná – velké státy EU by si ji velmi přály, ty menší se tomu brání. Nyní v belgických Bruggách tuto možnost zmínil prezident Petr Pavel ve svém projevu. Hovořil o tom, že by bylo dobré diskutovat, zda by se členské státy Evropské unie neměly práva veta vzdát. 

„Otázka rozšíření se pochopitelně pojí s otázkou efektivity EU – tedy otázkou, která v menších a středně velkých členských státech není příliš populární. Musíme však být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech,“  poznamenal ve svém projevu Pavel a ozvala se vlna kritiky.

Poslanec Andrej Babiš (ANO) uvedl, že pro něj je to No Go. „Kdyby se to stalo, můžeme to rovnou zabalit,“ poznamenal a dodal, že ztráta veta by pro nás byla fatální. 

Hlasování kvalifikovanou většinou jsou naopak nakloněni například europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) či europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Jednomyslnost v Radě EU je spíš časovaná bomba. Stačí, aby rozhodnutí vetoval jeden jediný člověk, a jde to celé ze stolu. Do budoucna bych také rád mluvil o jednomyslnosti v otázce daní,“ uvedl pro MF Dnes Peksa.

„Podle čl. 1 ústavy je ČR svrchovaný stát. Podstatou svrchovanosti je nebýt nikomu podřízen. Vzdát se veta znamená vzdát se svrchovanosti, protože kdo nemá veto, může být přehlasován. Vzdát se svrchovanosti se rovná velezradě ve smyslu čl. 65 odst. 2 ústavy,“ uvedl k této otázce právník a někdejší poradce prezidenta Václava Klause Pavel Hasenkopf. Velezrada může dle ústavy skončit sesazením prezidenta,

„Vláda by se měla jasně vyjádřit, zda jde o stanovisko ČR nebo jen o soukromý názor občana Petra Pavla,“ dodal Hasenkopf.

„Okamžik impeachmentu Kena se rychle blíží! Nesvéprávnost nelze tolerovat!!!“ zareagoval k tomuto tématu také někdejší senátor Zdeněk Škromach.