Petr Honzejk ve svém komentáři Křečka nešetří. Dokonce jej nazývá smrtí úřadu ombudsmana. „O co se hraje ve volbě ombudsmana? O nic menšího, než jestli bude zachován smysl úřadu,“ mínil ještě před volbou Honzejk. Podle  jeho slov se Křeček chce zabývat prioritně „právy  většiny“, čímž de facto říká, že ho menšiny vlastně nezajímají a starat se o jejich práva je vadné, škodlivé a protispolečenské.

„Pokud budeme tvrdit, že diskriminace menšin je jen ideologická představa a ve skutečnosti k ní nedochází, může ombudsman v zemi, která rozhodně nepřekypuje tolerancí k části vlastního obyvatelstva a kde bují averze vůči odlišným náboženstvím, klidně zavřít krám,“ dodává Honzejk.

A vyvrací i slova Křečka, který se obrací na ombudsmana Otakara Motejla a chce úřad vrátit do pozice, kdy bude docházet ke kontrole činnosti jiných státních orgánů. „Otakar Motejl byl všechno jiné než jen ouřada. Kromě toho, že efektivně poskytoval ochranu všem z řad většinové společnosti, kteří se na něj obrátili (stejně jako jeho nástupci Varvařovský a Šabatová), dokázal jít proti proudu většinového mínění. Zastal se Romů vystěhovaných ze Vsetína, vystoupil proti exekucím na sociální dávky a neuhnul, ani když mu podle svědectví jeho spolupracovníků chodily denně desítky nenávistných e-mailů,“ poznamenal Honzejk s tím, že Křečkova redukce úřadu na práva většiny definovaná větou z rozhovoru pro DVTV, že „Romové by se o svá práva měli starat sami“, jde zcela proti tomu, co prosazoval Motejl, a smysl úřadu ombudsmana by dokonale vytunelovala.