K největšímu nárůstu žádostí o azyl v loňském roce v porovnání s tím předchozím došlo v důsledku přetrvávajících konfliktů u ukrajinských občanů. V porovnání s rokem 2013 se jejich počet v roce 2014 zvýšil o více než 1 200 %. Celkově se tak Ukrajinci řadí na 13. příčku mezi žadateli o azyl z celého světa, číselně vyjádřeno šlo vloni o 14 050 lidí. Kromě států západní Evropy směřovali Ukrajinci nejvíce do sousedního Polska, kde jich požádalo o azyl přes 2 000. Španělsko obdrželo téměř 900 ukrajinských žádostí o azyl a například Česká republika přes 500, což je téměř polovina všech žádostí v naší zemi. Celkově vzrostl v loňském roce počet zádostí o azyl v EU o 45 %, ze 431 090 na 625 920.

Co do počtu však žádostem o azyl dominují v posledních dvou letech na území Evropské unie jednoznačně Syřané. Jejich počet navíc se zhoršující se situací v zemi a ofenzívou Islámského státu prudce narůstá. Zatímco v roce 2013 Eurostat zaznamenal necelých 50 000 žádostí, v roce 2014 to již bylo přes 122 000 žádostí o azyl. V pomyslném žebříčku top 5 jsou tak Syřané na prvním místě v 11 ze 28 zemí Evropské unie. Nejvíce syrských občanů směřovalo vloni do Německa, kde jich požádalo o azyl 41 100. Po Německu se stalo nejčastější cílovou stanicí syrských uprchlíků díky svému štědrému sociálnímu systému Švédsko, které obdrželo přes 30 000 žádostí o azyl.

První část statistik můžete vidět ZDE

Syřané však překvapivě směřovali i do bývalých států komunistického bloku. Počet žádostí o azyl například v Bulharsku dosáhl 6 245, což je jen o něco málo méně než v Nizozemí, Dánsku a téměř trojnásobně více než v Belgii či Francii. V České republice požádalo o azyl v loňském roce 110 Syřanů, kteří jsou tak co do počtu druhou největší národnostní skupinou mezi žadateli o azyl. Zatímco do Bulharska nejvíce ze států východní Evropy směřují občané Sýrie, do Maďarska zase míří lidé z Kosova. Z počtu 38 000 se jich v loňském roce v této zemi chtělo usadit přes 21 000.

Z afrických zemí dosáhl největší nárůst počtu žádostí o azyl v roce 2014 v porovnání s rokem předchozím u občanů Eritreje a Gambie. V prvním případě šlo o nárůst ve výši 154 % a v případě druhém dokonce o 221 %. Z celkového počtu necelých 37 000 žadatelů z Eritreje zamířilo plných 13 000 do Německa a jen o dva tisíce méně do Švédska. Jako třetí „nejoblíbenější“ země se jeví v rámci Evropské unie pro Eritrejce Švýcarsko, kde požádalo o azyl téměř 7 000 z nich. Zvýšil se také počet žadatelů o azyl pocházejících z Afghánistánu, kteří patří mezi žadateli o azyl v EU ke druhé nejpočetnější národnostní skupině. Nejvíce jich kromě Německa (9 675) vloni zamířilo do Maďarska, kde požádalo o azyl 8 795 Afghánců.

Další statistiky máte k dispozici ZDE

Do států Evropské unie však podle statistik Eurostatu nemíří jen uprchlíci ze třetího světa. V případě Německa jsou například hned za bezkonkurenčně prvními Syřany Srbové, jejichž země se v posledních letech také uchází o členství v Evropské unii. V loňském roce jich v zemi našeho západního souseda požádalo o azyl přes 27 000 z celkového počtu asi 30 000 srbských žádostí o azyl v rámci celé EU. Číselně vyjádřeno klesl nejvíce počet žádostí o azyl u ruských občanů. Zatímco v roce 2013, tedy daleko před anexí Krymu a krizí na Ukrajině, jich požádalo o azyl v některém státě EU 41 470, vloni to bylo pouze necelých 20 000. Nejvíce Rusů směřovalo do Francie (4 205) a dále do Polska (4 000), kde tak dvojnásobně předčili ukrajinské žadatele o azyl.