Českou republiku sužuje zdražování. A to i v běžných položkách pro domácnost. Například u cukru. Kilo krystalového cukru dnes stojí v supermarketu Tesco 35 korun, jiné varianty jsou ještě dražší.

Co nebo kdo může za zdražení? Podle Agrární komory ČR to nejsou výrobci. Ti sice čelí zdražení energií, hnojiv i dalších vstupů. „Na cukru si však nejvíc ‚mastí kapsu‘ obchodní řetězce. Cena na pultech roste výrazně rychleji než dodavatelská cena od výrobců. Supermarkety současnou inflační krizi zjevně využily jako příležitost k snadnému zisku,“ varuje. Opírá se o statistiky ČSÚ, dle kterých v říjnu prodávali výrobci za 17,14 Kč. Což bylo o čtyři koruny více než v září. Ale jaké byly ceny v supermarketech? Agrární komora zveřejnila tabulku.

Na vysoké ceny upozornilo i Ministerstvo zemědělství a Agrární komora ČR mu projevila vděčnost. „Obchody určitě nemají při prodeji (nejen cukru) větší náklady na energie než samotní výrobci. Například jeden z významných tuzemských výrobců cukru vynaložil při loňské řepné kampani za energie 886 mil. Kč. V letošní sezóně podnik musí počítat s výdaji za energie přinejmenším o miliardu navíc,“ upozornila komora a dodala, že chování supermarketů považuje za skutečnou zlodějinu.

„Úroveň měsíčních spotřebitelských cen cukru překonává veškeré historické hodnoty za dobu sledování. Třicetikorunová hranice nebyla nikdy překročena, nejvyšší cena byla zaznamenána v září 2004 s cenou 26,10 Kč/kg. V jednom obchodním řetězci atakuje cena bez slevy hranici 40 Kč/kg. Jen se podívejte, za kolik se cukr prodává,“ vyzývá komora.

Kromě toho ovšem Agrární komora ČR kritizuje řetězce za jejich politiku ohledně nákupu a prodeje vajec. Před týdnem upozornila na nedostatek vajec v sortimentu jednoho „nejmenovaného řetězce“.

„Supermarket dlouhodobě preferoval podnákladové dovozy ze zahraničí, čímž znepříjemňoval podnikání českým dodavatelům vajec. Když nyní přišel menší výkyv v dodávkách kvůli ptačí chřipce, odmítá řetězec odebírat vejce od českých producentů, protože se mu nechce platit spravedlivou a odpovídající výkupní cenu. Naopak se snaží cenu stlačit nereálně nízko jako u dumpingových zahraničních dodávek,“ stěžuje si komora a dodává, že takové chování je pro zahraničně vlastněné řetězce typické.

„Některé obchodní řetězce odebírají vejce od českých dodavatelů jen pro forma, aby mohly zákazníkům líbivě prezentovat, že nabízejí tuzemskou produkci potravin. Většinově se ovšem zaměřují na cenově nereálná podnákladová vejce ze zahraničí, aby si na ně mohly přidat co největší obchodní přirážku. Každý měsíc se k nám dovezou desítky milionů vajec ze zahraničí. Naopak čeští producenti jsou proto nuceni vyvážet svou produkci na zpracování do jiných zemí. Kvalitní česká vejce tak bohužel často končí v těstovinách nebo průmyslových melanžích,“ míní pak o řetězcích Gabriela Dlouhá, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie.

Podle Agrární komory ČR mají i supermarkety svého lobbistu. A to Tomáše Prouzu ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Na něho a jeho pokusy vysokou cenu obhájit, komora reaguje. „Za drahý cukr mohou jednoznačně supermarkety. Pan Prouza se však snaží svalit vinu na výrobce. Čísla ČSÚ však říkají něco jiného. Zpracovatelé dodali mezi loňským zářím a prosincem cukr podražený meziročně o 6,20 Kč/kg, protože vyráběli cukr už z nové sklizně, kde se promítly vyšší vstupy – drahé energie, drahá zemědělská hnojiva i rostoucí ceny pohonných hmot. Ceny cukru v obchodech ale vzrostly více než dvojnásobně, a to o 14 Kč,“ opakuje. Navíc prý pěstitelé cukrové řepy rozhodně žádní agrobaroni nejsou, jak tvrdil Prouza. A že by pobíraly nějak vysoké dotace dle Agrární komory také není pravda.

„Pane Prouzo, chápeme, že vymýšlení argumentů pro obhajování nenasytnosti a chamtivosti obchodních řetězců musí být těžké. Možná by to ale chtělo více reality a méně demagogie,“ vyzývá Prouzu komora.