Zmíněná analýza v rámci posuzování organizací, které navrhovaly kandidáty do Rady ČT, hodnotí například datum jejich vzniku a zpochybňuje oprávněnost organizací s krátkou historií nominovat kandidáty do Rady ČT. Právě zde by Smoljak před rokem sám narazil. Sám totiž založil spolek pouze pro podání kandidatury.

Loni totiž Smoljakem vedený spolek Svobodu médiím! nominoval svého kandidáta Heřmana Chromého přímo v den svého vzniku. Tento spolek, jehož jménem politik Smoljak jedná, byl založen 20. 1. 2020, což byl termín pro podávání návrhů na kandidáty do Rady ČT do Poslanecké sněmovny.

Zatímco tehdy se proti tomu neozval kritický hlas, nyní se tak děje. „Dvojí metr jako vyšitý – je zcela evidentní, že záleží na tom, jestli jde o toho ‚správného‘, nebo ‚špatného‘ nominanta,“ vysvětluje Nacher, proč se v jednom případě šetří důkladně, třeba i to, kdo jej nominoval, ve druhém se neděje nic.

„Loni tedy senátoru Smoljakovi nevadilo, že spolek, jehož je on statutárním zástupcem, podává hned v den svého zapsání návrh na kandidáta do Rady ČT, tedy v době, kdy spolek neměl žádnou historii. Dnes se bude zrovínka pan senátor pohoršovat, že některé nominující organizace jsou staré jen několik měsíců? K nevíře,“ podivuje se poslanec.

Celý text ZDE.

Máslo na hlavě ale nemá jen senátor Smoljak. Podobně hloupě působí, když pirátský poslanec Tomáš Martínek usiluje o odložení aktuální dovolby členů Rady ČT s argumentací, že některé navrhující organizace porušují zákon, protože do sbírky listin rejstříkových soudů nedodaly všechny své účetní závěrky.