„Ministr financí má tento týden dovolenou, takže jednání neběží. Nechme ho odpočinout, jednání budou příští týden, víc k tomu asi říct neumím,“ uvedl v Poslanecké sněmovně na dotazy novinářů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Ministři podle jeho slov po prvotním šoku začínají chápat, že škrty jsou nutné. „Teď se ale musí odehrát diskuze. Čekali jsme, že se tato věc nejdřív odehraje na podrobnějším jednání,“ uvedl s tím, že v některých položkách se dostává na hranu toho, aby jeho rezort byl funkční.

Redakci Seznam Zpráv šéf jednoho z resortů nespadající pod ODS pod příslibem anonymity popsal, že zcela překvapení z ohlášených dalších úspor ministři být nemohli, jelikož ministr financí tyto úspory avizoval. „Nebyl to podraz, jak si myslí někteří kolegové z vlády. Ministr Stanjura před poslední květnovou vládou upozorňoval, že přijde s nějakým číslem snížení platů ve státní správě. A že v červnu o tom budeme jednat v koalici. Klidněme emoce, musíme se na tom domluvit, nic jiného nám nezbývá,“ doplnil.

Jednat o změnách v návrhu úspor bude chtít například i ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09). „On nastřelil nějaká hausnumera a teď o tom budeme jednat,“ řekla Seznam Zprávám.

Podobné očekává i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle něj návrh úspor dozná velkých změn.

Podle šéfeditora CNN Prima News Lukáše Beka má jít především o snížení tarifních platů státních zaměstnanců o pět procent namísto původně zamýšlených dvou procent. „Eufemisticky se občas hovoří o snižování platů státních úředníků, tedy lidí podle obecného přesvědčení přemnožených, obtěžujících ,normální občany' byrokracií. Jenže u úředníků nejspíše nezůstane,“ uvádí Bek.

Podle dostupných informací má jít de facto o všechny zaměstnance placené státem, čili od „státních“ uklízeček přes zdravotnický personál, učitele, zaměstnance v kultuře či vědce nejspíš až po policisty nebo hasiče.

Zdravotnictví hrozí dvojitý úder – kromě snížení tarifů má být zmrazena valorizace plateb za státní pojištěnce, na což zdravotnické odbory reagovaly vyhlášením stávkové pohotovosti. Kromě toho na obor dopadne už první balíček zvýšením DPH u léků, uvádí Bek.

Naopak polepšit by si mělo Ministerstvo obrany. „Tomu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) plánuje přidat 48 miliard korun, aby byl naplněn závazek v rámci NATO vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP,“ dodává šéfeditor. I přes vyšší resortní rozpočet mají být ale vojáci a civilní zaměstnanci armády na platech přiškrceni.

„Spíš to vypadá, že v celé debatě o výdajích na obranu jde o ideologickou ,zaťatost' a důsledky úspěšného lobbingu zbrojařů, kterým cynicky (realisticky) řečeno, válka vyhovuje,“ dodává Bek, který kritizuje Fialovu vládu, že po roce a půl nepřinesla promyšlenou reformu, neudělala nic například pro vyšší výběr daní ani nezvážila snadný příjem v podobě návratu superhrubé mzdy, neuvažuje o dopadech reforem na růst ekonomiky.

Namísto toho vláda přišla podle Beka jen s „chaotickými reakcemi tváří v tvář dvěma strašidlům“. Prvním je chiméra o rozvrácených veřejných financích ČR, což je jedním z největších ekonomických nesmyslů posledních let, jak řekl ekonom Lukáš Kovanda, a druhým strašidlem je válka s Ruskem, v níž by Česko stálo na frontové linii.