Monitorovací výbor se má zabývat průběhem a dopadem církevních restitucí. Pro vládu by měl shromažďovat informace o jejich naturální části. Své představy o složení a činnosti komise dnes Sobotka předložil lídrům ANO Babišovi a lidovců Pavlu Bělobrádkovi. Na jejich názor bude čekat do konce týdne. Speciální koaliční jednání ke komisi ale svolávat nehodlá.

Část poslanců ČSSD chce předložit návrh na půlroční prodloužení lhůty pro posouzení žádostí o církevní restituce

Dohled nad restitucemi měl mít původně jen ministr zemědělství. Úřad ale připadl KDU-ČSL, která majetkové vyrovnání s církvemi považuje za hotovou věc a nechce je dále přehodnocovat. Zřízení zvláštního výboru by tak mohlo být pro Sobotku další cestou, jak získat jistý dohled nad restitucemi, které jsou sociálním demokratům trnem v oku.

Sociální demokracie se dlouhodobě staví za úpravu církevních restitucí a při jednáních o složení vlády usilovala o místo ministra zemědělství nebo alespoň jeho náměstka, který by dohlížel na Státní pozemkový úřad, jenž o navracení nemovitostí církvím rozhoduje.

V největší parlamentní straně se uvažuje i o dalších možných změnách. Část poslanců ČSSD chce předložit návrh na půlroční prodloužení lhůty pro posouzení žádostí o církevní restituce, další uvažují o podpoře komunistického návrhu na uspořádání referenda o restitucích. Podle lidovců k tomu není žádný důvod.

Církevní restituce loni posvětil Ústavní soud

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni posvětil Ústavní soud.