Přímá volba prezidenta, v níž byla současná hlava státu zvolena, podle důvodové zprávy přirozeně posílila postavení prezidenta v českém politickém systému. Návrh připomíná, že v ČR funguje parlamentní politický systém, ve kterém je hlava státu zavázána ke spolupráci s vládou a Parlamentem.

„Aby nedocházelo k pochybnostem o charakteru státního zřízení České republiky, navrhují se předloženým návrhem zpřesnit kompetence prezidenta," uvádí se v důvodové zprávě. Součástí Ústavy by proto nově měla být formulace: „Prezident republiky předsedu vlády a ostatní členy vlády jmenuje bez zbytečného odkladu."

Přímo zvolený prezident by neměl mít méně pravomocí

O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví delší dobu. Více o tom opoziční i koaliční strany diskutovaly zejména poté, co prezident Miloš Zeman loni navzdory vůli parlamentních stran jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Podle některých odborníků tím porušil dosavadní ústavní zvyklosti a jednal proti duchu základního zákona. Podle některých kritiků také Zeman otálel se jmenováním nynější koaliční vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), která se svého uvedení do funkce dočkala až 95 dnů od voleb, tedy nejdéle v dosavadní historii ČR.

Zeman v minulosti médiím řekl, že návrhy na omezení prezidentských pravomocí považuje za nelogické. Podle něj zvažované úpravy odporují roli hlavy státu jako „krizové pojistky".

Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný a nelze ho po dobu výkonu funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek či jiný správní delikt. Může být ovšem stíhán pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, a to před Ústavním soudem v procesu takzvaného impeachmentu na základě ústavní žaloby Senátu podané se souhlasem Poslanecké sněmovny. K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů, k vyslovení souhlasu s ústavní žalobou Poslaneckou sněmovnou je nutné schválení třípětinovou většinou všech poslanců.

To by se mělo do budoucna změnit. Pokud návrh připravený vládou projde, bude moci na prezidenta podat ústavní žalobu i Poslanecká sněmovna, přičemž k podání ústavní žaloby jednou z komor Parlamentu nebude nadále nutný souhlas druhé komory. Uvedl to Týden.cz.