Adam Černý se v komentáři pro páteční Hospodářské noviny zamýšlí nad tím, proč tak výrazně slábne sociálnědemokratické hnutí v Evropě. Stačí se podívat na britské labouristy, kteří prohráli s konzervativcem Davidem Cameronem, ale český čtenář nemusí chodit pro příklad tak daleko. Stačí, aby se podíval třeba do Německa. SPD je tam součástí vládní koalice, ale vicekancléře Sigmara Gabriela není příliš vidět. A podle průzkumů se strana pohybuje na úrovni 19 procent voličské přízně.

Není to sice poprvé v dějinách strany, ale pro srovnání je třeba zajít hluboko do minulosti. „Třeba do roku 1933, kdy se konaly volby po nástupu Adolfa Hitlera a atmosféra byla plná nacistické nenávisti vůči levici. Anebo do února 1890, kdy dostali 19,7 procenta sociální demokraté, kteří sotva opustili poloilegalitu, kam je zatlačily bismarckovské zákony,“ připomíná autor.

Kdo za to může? Do značné míry dnešní situace v Evropě. Část hlasů německým sociálním demokratům odebrala protiuprchlická protestní Alternativa pro Německo, další část odčerpali němečtí liberálové z FDP. Tato strana se sice po posledních volbách nedostala do parlamentu, ale z hlediska voličské přízně prožívá zmrtvýchvstání. Německá politická scéna je zkrátka stejně roztříštěná jako ta česká, ale premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka to podle autora příliš neřeší. Měl by si proto rychle splnit domácí úkol, zjistit, kam mu mizí voliči, a pokusit se s tím něco udělat.