Náš civilizační okruh je podle sociologa osvícený lidskými právy i svobodou myšlení, bohatý a technicky nadřazený, ale na druhou stranu též rozmazlený, dekadentní a především namyšlený. Díky tomu má sebezničující sklon k přehlížení hrozeb.

„Putin a jeho parta nemají o Západu iluze a naše slabosti promyšleně využívají,“ upozorňuje sociolog. Proto prý ukrajinská krize představuje významnou zkoušku západní civilizace, ve které zatím selhává. Příčiny Fišera vidí například v tom, že značná část českého národa není ochotna věřit realistickým informacím o putinovském režimu. A to nemluví o těch, které si Rusové přímo vodí na provázku.

Druhým faktorem prý může být strach ze siláka v bezprostředním sousedství, navíc doplněný nadějí v přežívání bez odpovědnosti v jeho vlivu. A kromě toho má být náš hospodářský a politický systém nepřipraven na samotný fakt Putinova nepřátelství vůči Západu. Nyní je totiž prý nezbytné se rychle připravit na nouzovou hospodářskou restrukturalizaci, vynucenou nezbytnými sankcemi proti Rusku.

Chování politické reprezentace má být v tomto směru velmi problematické. Ukázala to například reakce na návrh poslance Ivana Gabala na navýšení rozpočtu na obranu, který se setkal s nezájmem. Soustředění premiéra Sobotky a ministra financí Babiše na hospodářský růst a zaměstnanost pak má být příkladem úzkostné závislosti na politických a podnikatelských zájmech. „Bezpečnost státu a svoboda, stejně jako jeho spojenců, jsou v situaci ohrožení prioritou absolutní,“ upozorňuje vedení vlády.

Právě v těchto chvílích se prý od vedení státu očekává, že prokáže nápaditost, prozíravost, odvahu a oddanost ideálům demokracie. Měli bychom si však prý přiznat, že takových politiků máme dnes zoufale málo. Některé nadějné talenty se prý objevují snad jen mezi mladší generací. Smutné prý je zejména to, že si tento fakt nejspíš lépe než u nás uvědomují v Moskvě.