Osman Kavala, turecký podnikatel, aktivista, filantrop a politický vězeň, byl nucen prožít čtyři roky ve vězení, ačkoli nebyl v zemi půlměsíce odsouzen na základě důkazů za žádný trestný čin. Rada Evropy proto 17. září Turecku vyslala jasné varování. Server Deutsche Welle připomíná, že Evropský soud pro lidská práva označil Kavalovo vězení za nezákonné a politicky motivované, ale turecká strana tento výrok ignorovala.

Deset zemí, mezi nimi Německo, Kanada, Dánsko či Finsko, vyzvalo Tureckou republiku, aby byla v Kavalově případě sjednána náprava. „Pokračující průtahy v jeho procesu... vrhají stín na respekt k demokracii, právní stát a transparentnost v tureckém soudním systému,“ stojí v prohlášení velvyslanců deseti zemí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan akci velvyslanců kritizoval a pohrozil jejich vyhoštěním ze země. Dal najevo, že se velvyslanci nemají co plést do tureckých záležitostí.

• Další informace naleznete zde.

Kavala je obviněn z financování celostátních protestů v parku Gezi v roce 2013 a z údajného zapojení do pokusu o převrat v roce 2016. V roce 2017 skončil ve vazbě pro udržování kontaktů s německým Goethe institutem. Obviněn byl z účasti na pokusu o svržení vlády. V roce 2020 byl sice zproštěn viny, ale o pár hodin později byl obviněn znovu, a to z vojenské špionáže. Kavalovi právníci prohlašují, že pro toto obvinění turecký prokurátor nepředložil absolutně žádné důkazy, že jde jen o politická obvinění, ale nebylo jim to nic platné. Kavala zůstal za mřížemi.

Tureckým úřadům možná vadí i to, že byl zakládajícím členem Nadace otevřené společnosti filantropa George Sorose v Turecku. Prezident Erdogan o něm proto často mluvívá jako o „Sorosově pozůstatku“ v Turecku.

• Další informace naleznete zde.