Sorosův premiér, albánská provokace, vypískaný komisař EU. V Makedonii je to trochu jinak, než vám ukazují v televizi

29.04.2017 8:03 | Zprávy

Čtvrteční události v makedonském parlamentu pronikly do zpráv všech médií. Za dramatickými obrázky zkrvavených poslanců v oblecích a agresivních demonstrantů se ale skrývá mnohem složitější příběh.

Sorosův premiér, albánská provokace, vypískaný komisař EU. V Makedonii je to trochu jinak, než vám ukazují v televizi
Foto: Hanka Brožková, KPR
Popisek: Prezident Miloš Zeman na státní návštěvě Makedonie

Jak v češtině shrnují například Lidové noviny, v Makedonii žije odhadem 25-30 procent příslušníků albánské menšiny, především v oblastech u hranic s Albánií. Již v roce 2001 jejich polovojenské jednotky téměř rozpoutaly v zemi občanskou válku.

O UDÁLOSTECH V MAKEDONII ROKU 2001 SI PŘEČTĚTE VÍCE ZDE

V podstatě se jednalo o pokus o zopakování scénáře, ozkoušeného dva roky předtím v srbském Kosovu. Konfliktu tehdy zabránila smírčí dohoda mezi oběma stranami.

Od začátku druhé dekády století ovšem napětí v Makedonii stále stoupalo. Postkomunistická Socialistická strana usilovala o svržení pravicové vlády premiéra Nikoly Gruevského a v její věci se začaly angažovat i nadnárodní neziskovky ze stáje George Sorose. Jejich zásahy, možná dokonce kryté či přímo podporované Obamovou administrativou (dnes se z iniciativy amerických senátorů začínají objevovat důkazy o subvencích v řádu milionů dolarů) vedly k bouřlivým demonstracím již v loňském roce. V prosinci se konaly volby, které ale skončily v podstatě remízou mezi oběma stranami.

Klíčová role tak připadla zástupcům albánské minority. Ty si, jak píší Lidové noviny, zcela otevřeně povolal na konzultaci do Tirany albánský socialistický premiér Edi Rama (o jeho silných vazbách na Sorosovy neziskovky jsme psali před týdnem) a následně začali předkládat potenciálním koaličním partnerům skutečně nevídané požadavky. Kromě změny hymny či státního znaku to bylo zejména uznání albánštiny jako úředního jazyka na celém území Makedonie. Současný stav přitom uznává albánštinu jako úřední jazyk kdekoliv, kde podíl Albánců přesáhne dvacet procent.

Pravice takové požadavky okamžitě odmítla, ovšem Socialistická strana Ramova souputníka Zorana Zaeva Albáncům koalici za těchto podmínek nadšeně nabídla. Nové vládě se však postavil do cesty pravicový prezident Gjorge Ivanov, který odmítl takovou vládu jmenovat.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Snaží se dostat stát do kritické situace a odložit volby.“ Schneider varuje. To tu ještě nebylo

18:15 „Snaží se dostat stát do kritické situace a odložit volby.“ Schneider varuje. To tu ještě nebylo

Server ParlamentníListy.cz přináší další ze série rozhovorů se zajímavými hosty. Tentokrát pozvání r…