Ústavní soud (ÚS) zrušil ve svém úterním rozhodnutí část předchozího verdiktu Nejvyššího soudu (NS), která naopak nárok na dorovnání zkrácených platů z doby hospodářské krize přiznávala. V praxi to znamená, že dostaly soudy nižší instance závazný postoj k rozhodování o dílčích žalobách soudců.

„Rozhodnutí Ústavního soudu vítám, protože se shoduje s dlouhodobým postojem ministerstva spravedlnosti ve věci narovnání platů soudců. To bylo ve více než 96 procentech případů vyřešeno dohodou o narovnání. Verdikt zároveň pomůže uzavřít i soudní spory těch, kteří na dohodu nepřistoupili, protože soudy mají povinnost při svém rozhodování nález Ústavního soudu respektovat,“ uvedl v reakci ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Celý text je ZDE.

Průlomový verdikt, který dorovnání platů připouštěl a vyvolal rozruch v řadách soudců, státních zástupců, ale i vládních činitelů, vynesl NS v prosinci roku 2014. Vyhověl tím dovolání soudkyně Okresního soudu Brno-venkov Jany Lorencové a soudcům přiznal nárok na dorovnání platu za období dvou let, po nějž jim byly vládou premiéra Petra Nečase zmrazeny a místo trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře činily dvou a půl násobek.

NS rovněž kývl na požadavek doplatku ušlé mzdy z důvodu chybně vypočtené platové základny. Obě opatření, která soudcům ponižovala plat, ještě před verdiktem Nejvyššího soudu označil za protiústavní a zrušil ÚS.

ÚS se tentokrát zabýval stížností napadající pouze tu část rozhodnutí NS, kterou zpětně přiznal doplatek za zmrazení platu, nikoli za špatný výpočet platové základny. „Nejvyšší soud nerespektoval především náš poslední nález z roku 2013, kde bylo řečeno, že se toho vyššího koeficientu nelze domáhat zpětně,“ uvedl soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.

Čerstvé rozhodnutí Ústavního soudu se týká jen asi stovky soudců, kteří v první půli loňského roku nepřistoupili na kompromisní dohodu se státem.