Na sociálních sítích se v jednu chvíli šířily dotazy, zda je pravda, že kardinál Dominik Duka napsal blahopřejný telegram předsedovi SPD Tomio Okamurovi. Někteří lidé nechtěli věřit tomu, že by nejvyšší český duchovní něco takového udělal a skutečně právě tomuto politikovi pogratuloval k úspěchu, který je podle Okamurových kritiků postaven na šíření strachu z uprchlíků a na populistických heslech.

Duka ale Okamurovi skutečně napsal, za což si vysloužil kritiku od profesora Tomáše Halíka či od profesora Martina C. Putny. Nesouhlasnými projevy nešetřili ani lidovci.

Kardinál Duka se ovšem rozhodl svým kritikům odpovědět.

„Do těchto dob jsem měl za to, že demokracie je – podle slov T. G. Masaryka – diskuse. Dnes se stále víc a více přesvědčuji, že pro mnohé je demokracie a svoboda slova především otevřený prostor k hulvátství a sprostotě. Mne samotného ke slušnosti vychovávala moje matka, která byla prostým děvčetem ze Šumavy. Měla ovšem to, čemu se říká „kinderstube“, tedy jasnou představu o tom, co je slušnost. Právě toto vychování mi vždy říkalo, že mám být zdvořilý – i proto jsem vždy k výsledkům voleb gratuloval představitelům různých stran. Nejinak tomu bylo i tentokrát, hlavní myšlenky z každé gratulace byly zveřejněny na mém webu hned po volbách,“ napsal Duka.

Politikům různých stran napsal, a když k tomu v budoucnu bude mít důvod, napíše jim prý znovu. Nevidí totiž nic špatného na tom, když politiky vyzývá, aby pracovali ve prospěch českých lidí a spravedlnosti. Je prý dost starý na to, aby si uměl sám rozvážit, co udělá, a co už ne.

„Hodlám i nadále jednat slušně a psát co a komu uznám za vhodné. Na to nepotřebuji nikoho, kdo by mi radil. Nepovažuji se totiž ve svém věku za nějakého uličníka, který musí poslouchat, co mu velí lidé akademicky vzdělaní, kteří se ve skutečnosti cítí být běžným lidem nadřazení,“ zdůraznil.

Kardinál Duka doslova napsal:

Do těchto dob jsem měl zato, že demokracie je – podle slov T.G.Masaryka – diskuse. Dnes se stále víc a více přesvědčuji, že pro mnohé je demokracie a svoboda slova především otevřený prostor k hulvátství a sprostotě. Mne samotného ke slušnosti vychovávala moje matka, která byla prostým děvčetem ze Šumavy. Měla ovšem to, čemu se říká „kinderstube“, tedy jasnou představu o tom, co je slušnost. Právě toto vychování mi vždy říkalo, že mám být zdvořilý – i proto jsem vždy k výsledkům voleb gratuloval představitelům různých stran. Nejinak tomu bylo i tentokrát, hlavní myšlenky z každé gratulace byly zveřejněny na mém webu hned po volbách. Vyzvu – li někoho k práci pro právo a spravedlnost, řeknu-li, že mi na srdci leží bezpečí lidí v této zemi, nemám se za co stydět a za svými slovy si stojím. Pokud některý z představitelů stran využije mé gratulace k další propagaci, je to jeho věc, ne moje. Především je dobré vidět celý kontext – tedy co jsem měl na mysli – a ne vytržení několika slov ze souvislostí.

Hodlám i nadále jednat slušně a psát co a komu uznám za vhodné. Na to nepotřebuji nikoho, kdo by mi radil. Nepovažuji se totiž ve svém věku za nějakého uličníka, který musí poslouchat, co mu velí lidé akademicky vzdělaní, kteří se ve skutečnosti cítí být běžným lidem nadřazení. Vím, že těžko zabráním mediálním honům, ale volají-li někteří lidé po mém vyjádření a „vysvětlení“, rád je takto z Říma od Svatého otce poskytnu.