Komunistický politik František Kriegel bojoval ve 30. letech 20. století v občanské válce ve Španělsku proti vojákům Franciska Franka, které podporoval nacistický vůdce Adolf Hitler. Jako lékař se účastnil také bojů v Asii, kde čelil Japoncům.

V roce 1948 se podílel na komunistickém uchvácení moci v Československu, ale postupem času volal po tom, aby skutečnou moc drželi v rukou členové Národního shromáždění, předchůdce dnešní Poslanecké sněmovny, a ne relativně úzká komunistická klika.

V roce 1968 byl jednou z tváří srpnové demokratické obrody. Když tuto obrodu zhatily sovětské tanky, Kriegel odmítl podepsat tzv. moskevské protokoly. Prezident Miloš Zeman Františka Kriegla opakovaně označil za velikána, který si zaslouží úctu. Jan Fingerland však připomněl, že to je tentýž prezident, který se na rozdíl od Kriegela sklonil. Sklonil se před Čínou.

„Krieglův mýtus muže, který se odmítl ochránit u vesla a u koryta, možná není nejdůležitější v kontextu cizí okupace ze srpna 1968, ale spíše v souvislosti s nynějším kulatým výročím srpna 1969, tedy symbolu domácí zrady, totiž zrady držitelů moci na vlastním národu. V pookupačním Československu se našlo velmi málo představitelů, kteří obstáli, i proto může Krieglův odkaz dodnes tolik zářit,“ stojí v komentáři pro Český rozhlas.

• Celý komentář naleznete zde.

„V roce 2019 na tom ovšem (navzdory institucionálnímu posunu) nejsme o mnoho lépe. Stačí vzpomenout na podpis čtyř ústavních činitelů pod dopisem čínské vládě. Jak by asi reagovali při nějaké opravdové krizi? Je přitom nevyhnutelné, že jednou nějaká přijde,“ varoval ještě komentátor.