Aktuálním odvoláním Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Už když tahle věc vyplula na povrch, tak jsme tu konstatovali, že postup pana Köppla a ‚jeho‘ hnutí ANO mít v tomhle orgánu člověka, který je aktivní, ať už jako samotný politik, poradce politiků nebo účastník předvolebních kampaní, není úplně rozumné. Podobá se to vlastní brance a různá slova, která jsme slyšeli od ANO v minulosti, mu mohou být dnes vyčítána po vzoru bumerangu. Dopadlo to tak, že na návrh pirátů byl Köppl z Rady odvolán. Byla to snadná kořist, možná zbytečná oběť, to ať si přebere hnutí ANO samotné. Každopádně by v té souvislosti měla zaznít ještě řada jmen jiných lidí, kteří byli členy právě RRTV,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

A nebyli to jen poradci nebo lidé v pozadí, ale přímo spjatí s politickou stranou, se stranictvím a s orgány, ať už na úrovni vlády nebo Parlamentu. „Přesto dostali tuto ‚trafiku‘ pro odložené politiky nepoužité v momentální politické situaci. Uvedu několik zajímavých jmen. Například bývalý ministr kultury Václav Jehlička z KDU-ČSL, nyní už TOP 09, který tam od roku 2011 zasedá dodnes. Bývalý poslanec, senátor, funkcionář ODS Václav Mencl, který je tam od roku 2015 dodnes. Václav Jehlička jako ministr kultury alespoň přičichl k odborné podstatě mediální oblasti, což se u politika typu architekta Mencla zcela jistě nedá očekávat. Jednu dobu seděl v čele Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, ale to neznamená, že té věci rozumí. Odborná obeznámenost o té problematice by měla patřit ke klíčovým kvalifikačním parametrům pro tu funkci, nejen spjatost s politickou stranou,“ míní mediální analytik.

Kovaný ódésák v RRTV nevadí, Köppl si musel balit

Samozřejmě že v tom zasloužilý člen ODS Václav Mencl není sám. „Jmenujme dál. Dvojnásobná náměstkyně ministra kultury za sociální demokracii Kateřina Kalistová. Bývalá senátorka a primátorka Zlína Irena Ondrová. Bývalý senátor a předtím primátor Brna Richard Svoboda. Samozřejmě i místopředseda České národní rady z raných 90. let Václav Žák, který byl dokonce tři roky předsedou rady. Zrovna v tom období, abych vyndal všechna fakta na stůl, aby mě někdo nenařkl z neobjektivity, jsem měl s radou v pozici majitele soukromého rádia Ethno cosi společného. A musím říct, že s Václavem Žákem nikdy nebyla vstřícná rozprava. Lidi v branži hodně posuzoval podle svých politických brýlí na rozdíl třeba od Kataríny Vaculíkové nebo Evy Kantůrkové. Nepochybuji, že ty politické brýle má leckdo další po něm,“ podotýká Petr Žantovský.

Ale když se díval na seznamy členů RRTV před rokem 2003, tak mezi nimi nenašel vrcholné exponenty politických subjektů, jako po něm. „Nikdo na to neupozornil ani v souvislosti s Köpplem, ani ve věci jako takové, přitom tenhle orgán je velmi důležitý navzdory tomu, že Evropská unie dělá všechno pro to, aby jeho význam poněkud potlačila. A je důležitý i navzdory tomu, že velká část toho audiovizuálního prostředí, kterým se má zabývat, se přesunula do digitální sféry a samotné udělování kmitočtů je po vstupu digitálu úplně jiné než před dvaceti lety. Nicméně role správního orgánu je stále významná a nelze ji podceňovat. Já teď nechci chválit piráty za to, že vykonali svou kádrováckou práci, spíše vyzývám ty ostatní, aby si laskavě všímali také někoho jiného, než je Daniel Köppl,“ vysvětluje mediální odborník.

Když šetřit, tak zvýšíme počet placených radních

Sněmovnou prošla i novela Zákona o České televizi a o Českém rozhlasu. „Obsahuje hlavně změny v nominaci a počtech členů rad veřejnoprávních médií. Na první pohled viditelná změna je u České televize. Z 15 radních se zvýší počet na 18, z toho šest radních by měl volit Senát. Zbylých 12 tak jako dosud Poslanecká sněmovna. Jeden z problémů, co v tom vidím, je čistě mechanický a početní. Vládní koalice nás neustále přesvědčuje, že je třeba šetřit na všech místech, protože máme díru ve veřejných financích, ale přitom dělá kroky proti tomu šetřícímu trendu. Úplně zbytečně a uměle zvyšuje počet radních. Na ministerstvech si staví různé politické náměstky, ti budou jen klapat ústy a říkat fráze. Není pro ně stanoveno odborné penzum, jako bývalo dříve. To byl třeba náměstek pro ekonomiku, pro památky, dnes to jsou samí politici,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

V novele zákona mu vadí, že změnou způsobu volby mezi Senát a Poslaneckou sněmovnu není řešeno, komu bude jednotlivý radní odpovědný. „Když byli dosud všichni voleni Poslaneckou sněmovnou, tak měli kolektivní odpovědnost vůči ní. Výjimkou byla paní inženýrka Lipovská, která si naběhla sama tím, že kandidovala za Volný blok v parlamentních volbách, takže se evidentně stala politickým činovníkem a poskytla záminku Sněmovně, aby ji odvolala. V jiných případech se odvolání podle zákona i podle rutinní praxe koná zpravidla kolektivně, a to v případě opakovaného nepřijetí výroční zprávy, za kterou rada nese kolektivní odpovědnost. Jak to bude teď se Senátem, to nikdo neřešil. To je zas jen politický výkřik: ‚Tak vyhovíme té depolitizaci a té pluralitě volebního systému a dáme Senátu třetinový podíl na té radě‘,“ hodnotí mediální analytik.

Šéf rozhlasu vystartoval a volal po zvýšení poplatků

Jestliže radní v budoucnu udělá něco špatně, v rozporu s pravidly či zákony, není jasné, kdo ho bude odvolávat. Senát? Sněmovna? Obě komory? „V době, kdy se mluvilo o tzv. trojnožce, to bylo za Dostála na přelomu tisíciletí v době televizní krize, což byla úvaha, že by rady měly být voleny ze třetiny Sněmovnou, ze třetiny Senátem a ze třetiny prezidentem, to skončilo na otázce kompetencí a odpovědností. Komu by radní, kterého by teoreticky určil Václav Havel, tehdy prezident, byl odpovědný? Havlovi? Parlamentu? Kdo je nositelem nejvyšších kompetencí v tomto státě? Jsme prezidentská země, nebo jsme parlamentní republika? To si netroufl torpédovat ani Miloš Zeman, a ten zacházel s Ústavou opravdu velmi volně, tak tenhle Rubikon ke změně pohledu na demokracii jako prezidentský ani poloprezidentský systém nikdy nepřekročil. Tady jsme v rozporu se zdravým rozumem,“ myslí si Petr Žantovský.