Až do 70. let minulého století platilo, že Spojené státy jsou energetickou velmocí. V Texasu či v Kalifornii se těžila ropa ve velkém. Od 70. let však lidé začali stále hlasitěji požadovat ochranu životního prostředí. Vláda Richarda Nixona vyšla požadavkům občanů vstříc a těžiště energetické moci se přesunulo k Blízkému východu či do Ruska.

Na přelomu tisíciletí se ale začala situace znovu obracet. Spojené státy si začaly uvědomovat, že Blízký východ je politicky značně nestabilní. Kechlibar v této souvislosti podotýká, že za tuto nestabilitu mohli Američané do značné míry poděkovat sami době. Vždyť to oni v roce 2003 rozvrátili Irák. Tak či tak to ovšem vedlo k tomu, že se Američané začali více zajímat o energetickou bezpečnost a o efektivní těžbu ropy a plynu z břidlic. Těch mají Američané v zásobě miliardy tun. Těžba se postupně začala vyplácet a Blízký východ byl ohrožen. Saúdská Arábie se sice snažila přivést tyto těžaře ke krachu prudkým sražením cen své ropy, ale kýžený výsledek se z pohledu Saúdů nedostavil. Američtí těžaři se jen naučili pracovat elektivněji. Ropa z Blízkého východu však zůstávala levná a Saúdům začaly scházet finance na udržení svého nákladného sociálního státu.

• Celý článek naleznete zde

Pomyslný hřebíček do rakve jim zasadil i Donald Trump, který a slíbil, že dá těžařům v USA větší volnost, čímž zajistí nová pracovní místas pro tisíce lidí. Tito lidé pak Trumpovi pomohli do Bílého domu.

„Těžiště moci na energetickém poli se tak nenápadně, ale nejspíš nezvratně, přesunulo od států Perského zálivu jinam. Už v březnu 2016 se stalo něco dříve nemyslitelného: Kuvajt a Spojené arabské emiráty začaly dovážet pro vlastní spotřebu břidličný zemní plyn ze Spojených států, protože je levnější než těžba jejich místních zásob. Před pár dny pak bylo oficiálně potvrzeno, že Amerika se – poprvé ve své historii – stala čistým vývozcem zemního plynu. Inu, máme rok 2016 a staré konstanty světa mizí jedna za druhou,“ uzavírá autor úvahu na svém webu kechlibar.net.