Ruského historika Andrej Zubova dnes zná mnohem více lidí než před dvěma měsíci. Proč? Srovnal totiž vstup ruských vojsk na Krym s hitlerovským záborem Rakouska a československých Sudet v roce 1938. A ukázalo se, že tím narazil. V Rusku je totiž vzpomínka na nacistické válečné působení stále velmi citlivá, a profesor, který byl hostem čtvrtečních Dvaceti minut Radiožurnálu Českého rozhlasu, musel odejít z moskevské diplomatické akademie.

Rusko by se mělo stát opravdovou federací

„Víte, řeknu vám, že takovýto výbuch emocí je překvapením i pro mě. To, co se stalo na Krymu, je pro mě signálem toho, co se dnes děje v celém Rusku,“ prohlásil na úvod historik. Dnešní Rusové podle něj vlastenčením ohledně Krymu ventilují zklamání z rozpadu Sovětského svazu. Těžce ho nesou především starší lidé. „Dnešní prezident uměl tohoto hnutí mysli využít. Nová okupace Krymu vedla k představě, že už nám svět nebude diktovat,“ pokračoval Zubov.

Historik se ale bojí, že tato cesta Rusko zavádí na cestě rozvoje zpět. V roce 1991 prý Rusko nastoupilo cestu demokratizace a je ještě třeba, aby našlo formu „koexistence celé řady etnik, které na území Ruské federace žijí". „Ideální variantou by bylo vytvoření opravdu fungující federace, tou už Rusko je, ale často spíše formálně. Bylo by dobré respektovat národní územní celky i kulturní požadavky etnik,“ pokračoval Zubov.

Rusové se bojí, aby nepřišli o majetky

Připomněl také, že Rusko dlouhá léta sílilo díky tomu, že osídlovalo území, na kterých dlouhá léta nikdo nežil, nebo obsazovalo území velmocí, které už ve své době slábly, jako byly Čína nebo Persie. V tom je podle něj historický rozvoj Ruska specifický oproti rozvoji jiných zemí - např. Velké Británie.  

Ve vysílání došlo také na to, že Rusové v sobě nemají velký majetnický pud. To, co získají, raději ihned spotřebují. Prý je tomu tak proto, že se historicky obávají, aby o ten majetek nepřišli. Záborů majetku se Rusové v minulosti dočkali opakovaně.