Pane starosto, jaké škody napáchaly ve městě povodně? Jak situace nyní vypadá a jaké odhadujete náklady na opravy?

V neděli ráno 2. června vypadala situace dost hrozivě, ale škody nakonec nebyly příliš vysoké. Třetí povodňový stupeň byl v našem městě vyhlášen na řece Javorce, kde došlo k zatopení sklepů některých domů a skladů 2 firem. Paradoxně více škod napáchala voda v našich částech Brtev a Dolní Javoří, přes které tekla voda z kopců nad nimi a poškodila především komunikace. Škody jsme odhadli zhruba na 300.000 Kč.

Jak byste celkově hodnotil zvládnutí situace? Domníváte se, že se obce a města již poučily z povodní především v roce 2002?

Naše město se poučilo především z povodní ve 20. letech minulého století a ve 30. letech vybudovalo regulaci řeky Javorky. Voda městem proteče v korytě řeky a rozlévá se až pod městem. Tam ale společně se svými přítoky způsobila problémy v obci Šárovcova Lhota a dalších obcích a dále i ve městech Nový Bydžov a Chlumec nad Cidlinou. Jako účinné se ukázalo také protipovodňové opatření, které vybudovaly místní lázně na hrázi rybníka Pardoubek. Při povodni ale trochu skřípala informovanost starostů ze strany státních institucí. Jinak ve městě bych chtěl za zvládnutí situace poděkovat členům Sboru dobrovolných hasičů,  zaměstnancům technických služeb města a občanům.

České lázeňství se potýká s dramatickým poklesem zájemců o lázně, a to především v souvislosti s novou vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, která neproplácí klientům lázeňský pobyt v takové míře jako doposud. Jak situace vnímáte vy? Jaký dopad má úpadek lázeňství na město? A neobáváte se například podobné situace, jakou řeší v Jánských Lázních?

Situace v lázeňství není obecně dobrá, o tom už delší dobu diskutujeme se starosty lázeňských měst. Můj názor je, že stát musel řešit skutečnost, že některými občany byla lázeňská péče a její proplácení zdravotními pojišťovnami zneužívána, i to, že medicína pokročila tak, že pro některé diagnózy byla už lázeňská léčba zbytečná. Nová úhradová vyhláška a další opatření jsou však pro lázeňská zařízení až příliš tvrdé. Přitom výdaje státu na lázeňství se dlouhodobě nezvyšovaly, na rozdíl od výdajů státu na další segmenty zdravotnictví. A lázeňství, které je převážně  zprivatizováno a je v soukromých rukou, rozhodně není černou dírou na finanční prostředky, jako státní a krajské nemocnice. V našem městě jsou lázně největším zaměstnavatelem a snížení mezd zaměstnanců lázní a snížení počtu klientů lázní se negativně promítá třeba u obchodníků (majitelé restaurací, cukráren a obchodů ve městě) i v atmosféře ve městě, kde řada lidí má obavy z budoucnosti. Konkrétní dopad na hospodaření města není výrazný. Pro zajímavost, příjem z lázeňského poplatku poklesl při meziročním porovnání období leden až květen 2012 a leden až květen 2013 zhruba o 100.000 Kč (443.350 Kč a 339.120 Kč). Obavy z budoucnosti samozřejmě mám, věřím ale, že zvítězí zdravý rozum a v naší republice nedojde k likvidaci „rodinného stříbra“, za které osobně lázeňství považuji.

Od roku 2008 město uzavřelo partnerskou smlouvu s Bulharským městem Belene. Jak byste spolupráci hodnotil? Jaké projekty byste v rámci spolupráce zmínil? A plánujete spolupráci rozšířit i o další evropská města? Jaká?

Uzavření partnerské smlouvy s městem Belene byla spíše náhoda, neboť při mezinárodním folklorním festivalu v našem městě jsme se domluvili se starostou Belene, který zde doprovázel jejich soubor, o této spolupráci. Belene již mělo partnerská města v Itálii, Francii, Turecku, Maďarsku a Rumunsku a chtěli mít další partnerské město v nových zemích EU. Zástupci Belene k nám jezdí na folklorní festival, my k nim zase na jejich oslavy výročí založení města. Spolupráce nastala i mezi základními školami obou měst. Výměna informací je velice zajímavá a mile mě překvapilo, že lidé v Belene jsou spokojeni a nadšeni z každé drobnosti, i když životní úroveň je u nich mnohem nižší než u nás. Další partnerská města cíleně nehledáme, možná jsme v této oblasti trochu zaspali na začátku 90. let. Někdy mám i pocit, že pro některá naše města je partnerství se zahraničními městy spíše přítěží.

Příští rok je supervolební. Co od voleb očekáváte? Myslíte si, že se podaří levici ovládnout politickou scénu od komunální politiky až po prezidenta? A jaký dopad by takováto převaha levice napříč politickým spektrem podle vás mohla mít?

Podle současného vývoje se určitě dá očekávat vítězství levice. Myslím, že ČSSD s nějakou formou podpory KSČM bude vládnout. Vládnoucí pravice si dost uškodila tvrdými restrikcemi a zapomenutím na pobídkové mechanismy, které by nastartovaly naše hospodářství. Rozhodně jí ve volbách nepomůžou ani současné skandály. Levice ve snaze plnit předvolební sliby, kterých určitě bude nemálo, může ale dovést naši zemi ještě k hlubšímu zadlužení. Nepříjemné bude při takovémto ovládnutí politické scény také to, že půjde bez větších problémů měnit zákony a tím zvětšovat nejistotu podnikatelů, firem, investorů i občanů.