Na podzim jste neúspěšně kandidoval za ODS do sněmovny. Letošní rok je ale supervolební. Jaké jsou tak Vaše politické priority? Chtěl byste obhájit mandát starosty?

Tak jednak svoji kandidaturu bych vůbec nenazval neúspěšnou. Ze 7. místa kandidátky jsem se dostal na 2. místo co do počtu přednostních hlasů. Celkový neúspěch ODS je zcela evidentně v něčem jiném, proto 2. místo neznamenalo parlamentní křeslo. Nakonec jsem se nikdy netajil, že mi je bližší komunální politika. Na druhou stranu si umím představit, kde je legislativa špatná a jaký konkrétní dopad má na lidi.

Nyní se blíží eurovolby. Jak odhadujete výsledek a co by byl podle Vás v nynější situaci pro ODS úspěch?

Výsledek eurovoleb dá pravděpodobně šanci novým uskupením. ODS opět ztratí mandáty, úspěch pro ni budou 3 poslanci.

A jak hodnotíte vývoj ODS od posledního kongresu? Dochází k nějakým pozitivním změnám a restartu strany? Cítíte v členské základně zlepšení nálady?

Je to zvláštní, ale cítím určitou obrodu. Nutně musela nastat a není ještě u konce, vrcholní představitelé zcela ztratili sebereflexi. Evropské peníze s sebou přinesly byrokratický boom a korupci a vrcholní představitelé, a myslím, že jedno jaké strany, to považují za normální. V poslední době však někteří lidé, a to kupodivu i mezi mladými, hledají pravý střed a tradici, a to právě ODS představuje.

Dlouhodobě vyzýváte k řešení romské otázky. Bohužel dle Vašich slov vláda a politici reagují jen, když se potřebují zviditelnit. Domníváte se, že nová vláda, která má boj proti sociálnímu vyloučení jako jednu ze svých priorit, něco změní? Jak byste hodnotil její současné počínání v tomto směru?

Kroky nové vlády ve mně vzbuzují obavy. Objevují se opět hlasy o sociálním začleňování, tedy integraci nepřizpůsobivých. A to prostě nejde. To funguje jen z křesla kanceláře. Na to vám odpoví všichni starostové měst a obcí, kde je vysoké procento Romů, shodně. Je třeba hovořit o pravidlech soužití a mít na všechny stejný metr. Nemůžou mít ti, co nepracují, výhody na všech stranách. Je nutné striktně vyžadovat dodržování pravidel, aby ti, co se chovají slušně, mohli žít všude beze strachu.

Myšlenka sociálního začleňování je podle Vás naprosto chybná. Vadí vám především pozitivní diskriminace, s níž se v souvislosti s romskou otázkou setkáváme. Co se tak podle Vás musí udělat, aby se situace začala zlepšovat?

Řešení je jednak v restrikcích - tresty za přestupky musí být řešeny okamžitě na místě a musí odrazovat od jejich dalšího páchání. Dále by stát měl podporovat zaměstnanost problémových lidí, ale ne přes agentury všeho druhu, ale přes města a obce. My totiž dokážeme nalézt práci a „nezaměstnatelní“ získají alespoň základní pracovní návyky. Zkušenost máme dobrou s veřejně prospěšnými pracemi, ale v poslední době nám ji ztěžuje byrokratický aparát úřadů práce.

A byl byste také pro zveřejňování etnické příslušnosti pachatele trestné činnosti, což je v současnosti nemožné?

To je, myslím, zavádějící, nicneříkající a navíc zneužitelné. Jak jsem uvedl - všem stejnou měrou, nezávisle na barvě pleti či příslušnosti k čemukoliv. Kdo chce v naší zemi žít, musí respektovat naši kulturu, společnost a potažmo i legislativu.