Blíží se krajské a senátní volby a v současné společnosti roste nervozita. Jaký je váš pohled z pozice starosty malého jihomoravského města?

Předpokládal jsem, že nervózní budou politici, kteří se nechovali celé volební období dobře, kteří čtyři roky měli jistou existenci; a ti pak začnou spěchat. Dnešní nervozita lidí podle mne ale není daná předvolební dobou, spíše je to kvůli problematické situaci v policii. Myslím, že politici si to měli nejdříve vyříkat sami, než tím otrávili celý národ. Lidé totiž plně nechápou, o co jde, a mají pocit, že se s nimi manipuluje a že nejsme právní stát. Mají pak hroznou náladu a říkají si, že se jim může stát něco zlého a policie jim ani nepomůže. Jezdím do Telnice do hospůdky, která se jmenuje Klub odložených mužů, kde sedají normální lidé, žádná pomyslná elita, a nepřál bych vám slyšet, co říkají.

Myslíte, že situace kolem policejní reformy povede spíše k tomu, že lidé budou ještě apatičtější, nebo poroste nespokojenost? Na některých demonstracích jsou slyšet výzvy k odstranění vlády a k převratu…

Nemyslím, že jsme ve stádiu, kdy by se mělo cokoli svrhnout, ale lidé v politice by si měli uvědomit, že jsou většinou národa opravdu kontrolováni a že je zde většinově opravdová popuzenost. Dřív si dělali lidé legraci, ale dnes už fráze lid popuzují a mohlo by se stát, že zareaguje tvrdším způsobem, než se očekává.

Co konkrétně čekáte od krajských voleb?

Zaobírám se jen Jihomoravským krajem a podle mne je třeba, aby kraj pamatoval hlavně na sociální problematiku. To ve vztahu k našemu městu platí, protože zde byl postaven krásný domov důchodců. Kultura národa se podle G. B. Shawa poznává podle dvou prvků – jedním je čistota záchodů a druhým to, jak se stará o staré lidi. Ve stáří totiž jednou všichni budeme potřebovat pomoc. Dnes se přitom máme tak dobře jako nikdy dosud. Kdo je aspoň trochu odborník a chce opravdu pracovat, práci najde. Celá nespokojenost je podle mne zaviněna tím, že se neumíme rozhodnout, co je pro nás důležité, a co ne. Kraji jako starosta města nemám co vytknout, samosprávě vychází v ústrety.

Odkud pramení nespokojenost lidí, když pomineme aktuální kauzy a když připustíme, že máte pravdu, když říkáte, že se máme nejlépe v historii?

Mladá generace, která nemá dost práce a životní náplně, se nudí a řeší to tím, že se uchyluje k drogám nebo pití, pak mladí sednou k počítači a vytvoří si virtuální podobu svého bytí. Nekomunikují. Podívejte se do hospody, když tam mladí sedí – vypadá to tak, že má každý mobilní telefon a píší si esemesky. Asi jim chybí bujarost našeho mládí, my jsme dělali chyby, ale věděli jsme, co je přátelství a uměli jsme se bavit. U nás mně mladí lidé říkají – pane starosto, městečko je pěkné, ale není zde žádná zábava pro mladé. To si ale musí vytvořit sami. Nikdy jsme se opravdu přitom neměli tak dobře jako nyní. Je sice pravda, že nůžky se rozevřely a ti, kdo se mají špatně, jsou na tom opravdu zle. Průměr běžného života je ale dobrý, i když je zde hrozba sociálního strachu o jistoty zdraví a práce.

Jste jako biskup husitské církve jejím vysokým duchovním představitelem. Jak vnímáte to, že Češi jsou považováni za nejateističtější národ Evropy?

To není pravda. Mnozí Češi jsou ale alergičtí na řízené náboženství. Češi mají díky husitství tradici odporu; to, že jsou zvyklí odporovat, ale ještě neznamená, že nevěří. Mají jen velice specifický přístup k náboženství. My, představitelé církví, si myslíme, že to musíme řídit a že dovolíme Hospodinu, co smí odpustit. To ale není pravda, on se nás nikdy ptát nebude. Mám rád mučedníka Savonarolu, kterého církev upálila a teď z něj udělala svatého, a ten řekl: Prvokřesťanská církev měla úspěch proto, že měla zlaté biskupy a dřevěné kalichy, kdežto dnes je to naopak. Dávejme proto pozor na to, aby odpor Čechů nebyl spíš než otázkou ztráty víry ztrátou důvěry v oficiální reprezentanty konkrétních církví. Spousta lidí má své osobní náboženství a neznamená to, že nemají k Bohu intenzivnější a lepší přístup než ti, kteří tvoří stádo pochodujících.

Nervozitu aktuálně může vyvolávat i tzv. Brexit a jeho dopady na Evropu. Jak vnímáte tuto skutečnost?

Evropa se měla vzbudit podstatně dřív. Chystalo se britské referendum a Evropa mlčela a všichni si říkali, že to dobře dopadne, místo aby vystoupila a řekla Britům, co pro ně udělá. Británie má specifické dějiny ostrova i specifické církevní dějiny. Podle mne se buď rozpadne jejich království, nebo bude nové referendum. Myslím si ale, že to v žádném případě z ekonomického hlediska nebude znamenat katastrofu, jak říkají někteří ekonomové.

Budou Británii napodobovat jiné země EU? Na Slovensku Marian Kotleba už sbírá podpisy za referendum o vystoupení země z Unie.

Říká se, že když saháš na pluh, dívej se před sebe, a ne dozadu. A Kotelba, kterého nemám rád, hledí na Slovensko, které vedl Tiso, byla tam Hlinkova garda apod. Ta doba už je ale dávno za námi, nic podobného už nepřijde. Jistý extremismus je způsoben obavami, co přinese migrace, vše cizí se nám zdá nebezpečné, ani to ale nemůžeme řešit ještě větším nebezpečím a tímto typem bojůvek, které budou mlátit ostatní lidi.

Jak se tedy podle vás nyní bude vyvíjet Evropa? Bude se pokračovat v integraci?

Nemyslím, že půjde v pravém slova smyslu o integraci. Evropa ale znamená spoustu nádherných kultur, které musí najít způsob, jak vzájemně vyjít, a stanou se právě svou mnohočetností zajímavými. Jedu-li do Francie, neznamená to, že tam jedu, protože bych byl alkoholik, ale protože i víno představuje určitou kulturu, když pojedu na mnichovský Oktoberfest, nejedu se opít pivem, ale proto že je tam hezké prostředí a je to součást tamní kultury. Měli bychom být laskaví k druhým a já se o Evropu nebojím.

Argumentem zastánců integrace a EU je, že díky Unii je zaručen v Evropě mír. Myslíte, že by při rozpadu společenství hrozila válka?

Konflikty hrozí stále a válka je nejhorší řešení. Žádná válka nikdy nepřinesla nic dobrého, dokonce i křesťanské výroky o svatých válkách jsou hrubým nesmyslem a křížové výpravy se nevyplatily. Domnívám se, že Evropě válka nehrozí, ale na druhou stranu – kdyby mi před pětadvaceti lety někdo říkal, že bude válka v Jugoslávii, nevěřil bych mu. Musíme si tedy dávat pozor, abychom se nemýlili.

Minule jsme mluvili krátce po návštěvě prezidenta Zemana ve vašem městě a médii hýbala „kauza kalašnikov“. Změnil se od té doby podle vás prezident?

Myslím, že ne. Výrok o kalašnikovu byl bonmot a my už prezidentovy bonmoty známe. Pokud bychom takto přistupovali i k tomu, co bylo pak známo jako „kauza kalašnikov“, jen bychom se zasmáli.  Požadujeme velkorysost k našim výrokům a měli bychom být velkorysí k výrokům prezidenta. Mnohé poznámky Miloše Zemana se navíc časem potvrdily. Když například tvrdil, že migrace přinese xenofobii, měl pravdu.  A já navíc v některých jeho projevech cítím drobnou mstivost, jaká je blízká starším lidem, tedy i mě. Je to ale stále vtipné a není to zlé.