Volební výsledky podle vás ukázaly jasně, že postavit proti ostřílenému byznysmenovi teenagera byl holý nerozum a ČSSD se těžce vymstil. Pokud chce ale ANO růst a ČSSD přežít, do vlády nesmí ani jedna z nich a preferujete tak další volby. Jaký dopad by ale měly další předčasné volby na stabilitu celého systému a především na občany? Myslíte si, že by něco změnily?

Otázkou by bylo, kdy by byly předčasné volby, pokud hned, patrně by za stávajícího volebního systému nic moc nezměnily. Pokud by byly po negativních zkušenostech s nově ustanovenou vládou, resp. takto nově ustavenou sněmovnou, mohli by voliči reagovat jinak. Do dalších voleb například připravují Nezávislí, za které kandiduji, silné regionální kandidátky z ostřílených nezávislých komunálních politiků a nezávislých odborníků, které nyní vyhledáváme, a to vidím jako naději pro novou sněmovnu. Pokud by se tam dostal tento prvek, mohlo by to pomoci atmosféře – dnes tam sice nějak figurují tzv. starostové, ale ti bohužel jsou spojeni s jednou politickou stranou, což je pro voliče odrazující. Proto bude dobře, vzniknou-li klasické nezávislé kandidátky, a pak by bylo možné předčasných voleb využít a dostat do sněmovny praktiky a odborníky se zkušeností zdola, přitom dostatečně ostřílené pro politiku. To vidím jako ten nový vítr do poslaneckých lavic – lidé z politické a odborné praxe. 

A jak byste naopak popsala stav, v němž se nyní nachází ODS?

ODS je v situaci především velmi těžké, ale dlužno dodat, že podobný osud hrozí i sociální demokracii. Stále stejní lidé dokola, zabetonování stejných skupin, v poslaneckém akváriu, kde neznají normální život… Velké strany se odcizují lidem, a proto ztrácejí. Žijí svůj vlastní interní život a nám nerozumí. Tak se může stát, že z velké strany bude malá strana, protože není nic horšího, než vzdálit se životu vně sněmovny.  Pokud ODS dnes vysílá do diskuzního pořadu pana Ivana Langera, nemůže ji spasit ani pan profesor Fiala. A pokud zavčas nezareaguje ČSSD, čeká ji stejný osud.   

Pokud se vláda vytvoří, chce mít šéf vítězné ČSSD Bohuslav Sobotka ministry, kteří prezidentovi moc nevoní, jako je Lubomír Zaorálek nebo Jiří Dienstbier. A spekuluje se, zda je vůbec jmenuje. Myslíte si, že by měl prezident respektovat výběr členů vlády jím jmenovaným premiérem?

Prezident musí respektovat a chránit především zájem České republiky. Chci tím říct, že pokud mu premiér nabídne odborníka, nemůže ho nejmenovat jen z důvodu osobní antipatie, a naopak – nabídne-li mu amatéra, o kterém ví, že resort nezvládne, neměl by ho jmenovat ani tehdy, bude-li kamarád a bude za ním stát deset premiérů. Dlužno dodat, že skutečných osobností do ministerstev je v politických stranách jako šafránu, protože ti skuteční odborníci nikdy do politické strany typu, jaké zde máme, nevstoupí. Všimněte si, že po každých volbách je čím dál těžší ministry vygenerovat – personální vyprahlost stran je neskutečná. Což je zamyšlení hlavně pro ty strany. Osobně však nevidím prezidenta jako stroj na jmenování kohokoliv, přednost by měl mít zájem České republiky a jejích občanů, samozřejmě naprosto objektivně odůvodněný. V pozici prezidenta bych také nikdy nejmenovala Karolínu Peake ministryní obrany, ovšem dříve ani Vlastu Parkanovou. Když je něčeho moc, tak je to prostě příliš. Mám na mysli to, že některé nominace strany v minulosti byly až neskutečnou drzostí.