Zejména v Moravskoslezském a Olomouckém kraji teď odstraňují katastrofální škody, které napáchala povodeň ve dnech 14. i 15. září a zároveň konkrétně upřesňují škody na majetku, které šplhají do výše desítek miliard. Život v postižených regionech se pomalu dostává do normálu, nicméně šrámy na duši se budou ještě dlouho hojit, zvláště u lidí, kteří si museli zachraňovat svůj holý život nebo zdraví na poslední chvíli, a kteří také přišli při katastrofě o značnou část svého majetku. V Moravskoslezském kraji bylo opět po 27 letech, od první ničivé povodně, nejvíce poškozeno třiadvacetitisícové město Krnov, jež bylo zaplaveno z téměř 90 procent, a to včetně radnice na jeho Hlavním náměstí.

„Že ta povodeň bude ještě daleko silnější než v roce 1997, jsem opravdu netušila. Po varování jsme vystěhovali celý sklep, který jsme tehdy měli celý zatopený a ke vstupním dveřím do domu jsme naskládali pytle s pískem. Do bytu se nám minule voda nedostala. Teď mám celý byt naprosto zničený. Nový nábytek jsme kupovali před 5 lety a můžeme ho vyhodit. Stěny jsou také celé promočené. V neděli při druhé vlně záplavy jsme museli vyhledat pomoc u sousedky ve vyšším patře, abychom se neutopili. Je mi jednasedmdesát a budu začínat znovu, to je hrůza. Utěšuju se ale, že je hlavní, že jsem to přežila,“ vyprávěla se slzami v očích paní Jitka, která bydlí nedaleko centra Krnova, ale asi jen necelých 300 metrů od toku řeky Opavy.

Všem těmto lidským tragédiím a také mnohomiliardovým škodám šlo však zabránit. Po podobných katastrofických povodních v roce 1997 se i na vládní úrovni rozvinula diskuse o postavení přehrady v obci Nové Heřminovy na horním toku řeky Opavy, která by záplavy výrazně omezila, a kterou plánovali postavit už naši předkové za první republiky. V roce 2008 o tom rozhodla i vláda, přehrada měla tak stát už před čtyřmi lety, jenže všechny vládní reprezentace a zvláště ministři zemědělství, pod jejichž gesci tato problematika patří, přistupovali k tomuto problému dost laxně.

Protipovodňová opatření bez přehrady moc nefungovala

Abychom byli poctiví, je nutno dodat, že při protipovodňových opatřeních, která měla ochránit postižený Krnov, Opavu i další nemalou část Slezska a Moravy, se utratila víc než miliarda ze státních peněz. Otázkou ale zůstává, zda tyto finance byly vhodně vynaložené, když před pár týdny postižené obce a města téměř vůbec neochránily. Jak nyní říká řada expertů, bez vybudování retenční nádrže či přehrady, jako v jiných krajích, nemají tato opatření moc smysl, pokud se jedná o více než tzv. stoletou vodu.

„Myslím si, že letošní povodně ukázaly, že nejlepší ochranu měly oblasti, nad nimiž byla postavena vodní díla. Takže regiony, kde zafungovala kombinace protipovodňových opatření s účinnými vodními díly, z toho nakonec vyvázly nejlépe. Tam, kde stály přímo přehrady, to samozřejmě fungovalo ještě líp, protože bylo možné ovlivnit odtoky. Což byla oblast celé Vltavy a jižní Moravy. Já jsem sledoval Krnov a Opavu, jelikož to jsou dvě města, která jsou katastrofálně zasažena povodní. A přitom už mají od začátku tisíciletí připravenou protipovodňovou ochranu v profilu Nové Heřminovy. I z vyjádření pana Tkáče, generálního ředitele Povodí Odry jasně vyplynulo, že pokud by nádrž Nové Heřminovy stála, tak by nebyly evakuace v Krnově a Opavě nutné, což je zásadní věc,“ uvedl například v rozhovoru pro Seznam.cz Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

Opatření ke stavbě přehrady se neúměrně táhla

Po řádění ničivého živlu se vytvořila velmi ostrá diskuse mezi postiženými obyvateli z Bruntálska i Opavska a zástupci ekologického Hnutí duha Jeseníky, kteří výstavbě retenční nádrže vehementně bránili spolu s minulými samosprávami v Nových Heřminovech. Z protahování výstavby, a tak i z podílu na škodách je také nejprve v některých médiích obvinil současný ministr zemědělství Marek Výborný. Jenže realita stojí v této záležitosti poněkud jinak. Už před několika lety byl schválen zákon, který umožňuje státní správě vyvlastnit majetek, který brání výstavbě investičních akcí důležitých pro celou společnost. Stejně tak mohli naši politikové – zákonodárci vytvořit či upravit zákon, který by dovoloval při projektech bránících životy a majetek občanů nepřihlížet k některým námitkám různých spolků, které záměrně prodlužují stavební řízení. To se bohužel nestalo, a tak statisíce lidí musely opět zažít povodňové trauma s horentními škodami na svém majetku a zdraví. Podle názorů mnoha lidí z postižených oblastí v různých webových diskusích by se měli chytit za nos především současní i bývalí ministři zemědělství.

„Přehrada v Nových Heřminovech nestojí proto, že žijeme v právním státě. Máme tady ochranu osobního vlastnictví a všeho možného. V Nových Heřminovech jsou samozřejmě chráněné nějaké zájmy, to znamená, že ti lidé tam bojují za to, aby měli ochráněný svůj majetek. Ale já si myslím, že ty tisíce lidí, kteří byli postiženi v Krnově a v Opavě mají také právo na ochranu svého majetku a na ochranu zdraví a svobody. A ti lidé byli zaplaveni povodní, někteří i s trvalými následky, někteří to odskáčou částečně i na svém zdraví. Tedy vedle skupiny lidí v N. Heřminovech, kteří mají svoje zájmy chráněné našim právem, existuje podstatně větší skupina lidí, jež by měla mít svoje zájmy také chráněné legislativou. Tak bych chtěl vidět, jestli to právo je správně nastavené. Já si myslím, že asi ne,“ dodal ještě akademik Satrapa na Seznamu.cz

Pravdou také je, že například výkupy pozemků pro stavbu nádrže i jiná protipovodňová opatření se v Povodí Odry dlouho táhla. U některých banálních případů i tři roky, jelikož se o stovky těchto záležitostí staraly v první fázi jen dvě pracovnice Povodí Odry. Autor tohoto článku má s tím osobní zkušenost. Také důležitá přeložka hlavní silnice z Krnova do Bruntálu od obce Zátor, není stále oproti schváleným plánům ještě dořešena. Všechny připomínky či námitky vůči EIA nebo územnímu rozhodnutí se pak řešily v některých případech i řadu let.

Město Krnov bylo nejvíce poškozeno ze všech měst v Moravskoslezském kraji. Kromě silnic, mostů i veřejných budov byly zdevastovány i všechny rozvody energií.

Foto: Jan Štěpán

Zástupci vlády přislíbili pomoc. Ministr zemědělství přiznal selhání státu

I když se v prvních dnech po záplavách psalo v médiích nejvíce o zdevastované Opavě, daleko hůře dopadlo město Krnov. V něm byl na rozdíl od slezské metropole poničen i střed města, kde v některých místech dosahovala voda až do výše dvou metrů. Katastrofálně dopadl i hlavní silniční tah z Opavy do Bruntálu, kde voda poškodila kromě povrchu vozovky také všechny energetické nebo komunikační sítě. Starosta města Krnova Tomáš Hradil nyní shání finance od vedení kraje i státu, aby ekonomika města totálně nezkolabovala. Na začátku týdne jednal s ministrem financí Z. Stanjurou, který přislíbil finanční pomoc zaměstnancům postižených firem, které nemohly anebo ještě nemohou obnovit svoji činnost.

„Ještě nemáme zcela konkrétně vyčísleny všechny škody, které nám záplavy způsobily. Odhadujeme je přibližně na jednu miliardu. Kolik budou stát jednotlivé investiční akce na opravy všech mostů, silnic a inženýrských sítí ve městě, si budeme upřesňovat s dodavateli v příštím týdnu. Moravskoslezský kraj dostal na povodňové škody zatím od státu 80 milionů, a kolik z toho půjde Krnovu, to ještě nevím, v příštích dnech budu o tom jednat s hejtmanem Bělicou. Mám také domluvenou schůzku s ministrem zemědělství Výborným. Nebudeme se bavit jen o výstavbě retenční nádrže, ale také o dalších protipovodňových opatřeních na toku řeky Opavy v katastru našeho města. Nějaké další peníze máme také dostat na odstranění povodňových škod v příštím roce. Je toho teď opravdu hodně, máme totiž poškozené kromě silnic, chodníků, mostů a veškerých energetických sítí také téměř všechna školská zařízení a další veřejné budovy,“ konstatoval starosta města Krnova Tomáš Hradil.

Na začátku tohoto týdne také proběhlo první jednání mezi vedením Krnova ekologickými aktivisty z Hnutí Duha Jeseníky a ministrem Výborným. Na schůzce se všechny strany shodly, že se musí ještě dořešit protipovodňová opatření v katastru města Krnova. Ministr Výborný ale odmítl návrh aktivistů, aby se namísto výstavby retenční nádrže v Nových Heřminovech vypracoval alternativní návrh na komplexní protipovodňovou ochranu na toku řeky Opavy. Předseda lidovců také uznal chybu státu, který si nedokázal poradit s průtahy okolo celého procesu stavebního řízení.

Práce na výstavbě nádrže by měly začít v roce 2027 s tím, že by nádrž už měla fungovat v roce 2033. Jestli stát teď bude v této záležitosti vystupovat daleko razantněji, aby ochránil statisíce lidí v regionech českého Slezska a také v části Moravy, ale zůstává – po zkušenostech z minulých let – i nadále otázkou.