V ohrožení by pak podle MF Dnes byly desítky tisíc pracovních míst. Největší strach mají oceláři. Dokonce již byli protestovat v Bruselu. Hrůzu z nastalé situace však mají i firmy textilního, papírenského, sklářského i keramického průmyslu.

„Nebýt regulačních opatření, čínský přebytek oceli by Evropu hravě zaplavil,“ podotýká k tomu personální ředitel hutí ArcelorMittal a viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj. 

MF Dnes se následně věnuje situaci na ocelářském trhu. Čtvrtina hutních kapacit v Číně je totiž nevyužitá. Ocelárny posílají své přebytky na světový trh, cena oceli je tak stlačována. „Likviduje to evropské ocelárny, které ocel nedokážou za tak nízké ceny vyrobit,“ všímá si majitel Z-Group Steel Holding Zdeněk Zemek.

Čína svůj tržní status nyní po Evropě vyžaduje. Ta zatím v postoji nemá jasno. Čína přitom má zřejmě na tržní status nárok – když do Světové obchodní organizace totiž vstupovala, souhlasila s patnáctiletým přechodným „netržním obdobím“. To skončí letos v prosinci. Problémem je však skutečnost, že čínská ekonomika splňuje jen jedno z pěti hlavních kritérií, které WTO k udělení statusu vyžaduje.