Všechno začal rozhovor Jana Stráského, bývalého premiéra a spolupracovníka Václava Klause, který poskytl Hospodářským novinám. „To byl princip kuponové privatizace. Každý dal tisícovku, dohromady jsme dali asi pět miliard a za to jsme privatizovali asi stokrát víc. A pokud jde o to kradení, jak říkáte: ano, jedna cesta, jak nechat lidi zbohatnout, je nechat je krást. A cesty, jak lidi nechat zbohatnout, jsme hledali,“ říká Stráský s tím, že sice nešlo o záměr, ale všichni tehdy „podvědomě cítili“, že ke krádežím dojde.

Nejen tato slova rozzlobila bývalého prezidenta Václava Klause, který byl jedním ze strůjců kupónové privatizace. „Mluví za sebe? Opravdu si to před 20 lety myslel? Nebo si to myslí až teď? Prý to tak ‚všichni podvědomě cítili‘. Já tedy určitě ne, ale myslím, že to tehdy takto necítil ani on,“ napsal pak ve vyjádření, které otiskl časopis Ekonom.

Vlastimil Tlustý přibližně v této době vstoupil do ODS, až se v roce 2006 stal ministrem financí. Kupónovou privatizace hodnotí trochu jinak.

„Kupónová privatizace byla metoda, jak zdarma, nebo za tisíc korun, chcete-li, ale to je myslím symbolická vstupenka, umožnit lidem, aby se stali vlastníky nebo přinejmenším podílníky na privatizovaném majetku,“ vysvětluje Tlustý.

Příležitost měli všichni. Dneska si stěžují

„Příležitost dostali všichni stejnou. Dnešní kritika kupónové privatizace vychází z toho, že někteří lidé vlastně nikdy nic vlastnit nechtěli, nikdy se nechtěli starat o žádné akcie, nikdy je nechtěli kupovat a prodávat. Ale protože těch lidí se ukázalo poměrně hodně, tak to, co nechtěli a zadarmo získali, velmi levně prodali. A dneska si stěžují, že byli okradeni,“ dodal v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Metody privatizace se zastává, ta podle něj nebyla špatná. Nešlo prý rozlišovat předem, kdo si s nově nabytým majetkem bude vědět rady a kdo ne. „To určitě nejde jinak než to všem dát a čekat, jak se s tím poperou. Jestli je dneska hodně kritiků, tak já jenom mohu říci, že jsme tehdy všichni doufali, že těch, kteří budou chtít vlastnit majetek a starat se o něj, bude víc. A když říkám majetek, tak myslím majetek určený k podnikání, ne majetek ke spotřebě, v tom je velký rozdíl,“ popisuje exministr.