Členské země NATO se v roce 2014 zavázaly zvýšit do deseti let své výdaje na obranu alespoň na dvě procenta HDP. Zatím to však plní jen pět zemí včetně Spojených států. Právě americká administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa nyní na spojence tlačí, aby svůj slib naplnili a pro společnou obranu dělali více. Stropnický má za to, že Česká republika má s ročním růstem výdajů na obranu o devět až deset procent nakročeno dobrým směrem.

„Já jsem pevně přesvědčen, že jsme schopni splnit to, co jsme slíbili na začátku působení této vlády, to znamená 1,4 procenta v roce 2020. A to postupné navyšování do roku 2025 na dvě procenta je reálné a je reálné i v tom smyslu, že se ten rozpočet dá efektivně vstřebávat,“ poznamenal. „Já si myslím, že je to všechno otázka dohody, jaké tempo je racionální,“ řekl ke zvyšování obranných rozpočtů ministr zahraničí Zaorálek. Nesmyslné by podle něj bylo, aby se Česko závazek snažilo splnit během několika málo let. „Kdybychom se rozhodli, že teď v krátké době naplníme ten závazek, tak si myslím, že by to byla pohroma,“ řekl.

Šéf české diplomacie také poznamenal, že k bezpečnosti je nutné přistupovat obšírněji. „Bylo tady na evropské straně opakovaně zdůrazňováno, že je třeba dělat vůči hrozbám celou řadu věcí, mluvilo se o rozvojové pomoci, mluvilo se o boji s klimatickými změnami,“ uvedl s tím, že debata o obou přístupech bude pokračovat.