Nový uvedl, že euro a inflace spolu v mnoha ohledech a směrech souvisí. Přijetí eura by pro Česko znamenalo důraz na rozpočtovou odpovědnost, míní. „Členské země eurozóny se musí řídit Paktem stability a růstu, který nedovoluje vykročit na cestu hlubokých rozpočtových deficitů,“ řekl.

Nesouhlasí také s názorem odpůrců zavedení společné evropské měny, že euro nepomáhá státům v případě inflace. Kdyby například pobaltské státy euro neměly, inflace by u nich podle Nového byla ještě o několik procentních bodů vyšší. Naopak v ČR by byla o něco nižší, míní.

Národní ekonomiku ovlivňují podle Nového desítky nejrůznějších faktorů, například náklady firem, výše platů a mezd, rozpočtová odpovědnost či neodpovědnost vlády nebo vývoj zahraničního obchodu. "Těchto faktorů je celá řada, euro je pouze jedním z těchto faktorů,“ dodal Nový.

Ze zemí platících eurem mělo v červnu podle odhadu z 1. července nejvyšší inflaci Estonsko, kde meziročně vzrostla na 22 %, následovaly Litva (20,5 %) a Lotyšsko (19 %). V ČR meziroční inflace v květnu stoupla na 16 % z dubnových 14,2 %.

Zavedení společné měny je především politické rozhodnutí. Česká republika se k němu zavázala při vstupu do EU, sankcím za odklad kroku ale nečelí.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek řekl, že Česko se v tomto volebním období euru nepřiblíží. „Nesplníme všechna kritéria, není to téma, které bychom jako vláda řešili. My jsme si dali jiný cíl, že umožníme našim firmám, které se pohybují v mezinárodním prostředí, aby mohly účtovat v euru,“ poznamenal. Vláda se chystá zavést možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech od ledna 2024.