Dosavadní pokusy o zavedení korespondenční formy hlasování byly neúspěšné. Odpůrci včetně Ministerstva vnitra argumentovali mimo jiné tím, že nezaručuje dodržení zásady osobního a tajného hlasování. Zastánci ale poukazují na to, že možnost hlasovat poštou má zavedenu 24 zemí EU včetně Velké Británie, stejně jako USA, Kanada a Austrálie.

Důvodem je především rozlehlost těchto zemí a s tím související nutnost překonat na cestě za volební urnou na zastupitelských úřadech velké vzdálenosti. Na to poukazují nejen čeští krajané, a také čeští vědci působící v cizině. Změnu by ovšem mohli využít i další Češi, kteří jsou v zahraničí kvůli práci či studiu. Nyní se musejí předem nechat zapsat na zastupitelském úřadu do seznamu voličů, nebo si z domovské obci nechat poslat voličský průkaz a při hlasování jej ve volební místnosti odevzdat.

Češi v cizině by si podle návrhu museli o korespondenční hlasování požádat. Dostali by od úřadu volební lístky a obálku a také doručovací obálku s identifikačním lístkem s údaji o příslušném voliči. Ten by vybraný hlasovací lístek vložil do úřední obálky, kterou by pak vsunul do doručovací obálky s identifikačním lístkem. Na něm by podle novely stvrdil podpisem, že hlasoval osobně. Volební komise na zastupitelském úřadu by pak v den voleb přidala poštou zaslané hlasy mezi ostatní.

Navrhovatelé, k nimž patří také zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS a Pirátů, odhadují, že hlasování poštou by mohlo zvýšit náklady na volby o zhruba dva miliony korun. Vycházejí z předpokladu, že počet hlasujících by se mohl zvýšit o polovinu v porovnání s posledními volbami do Sněmovny, kdy v cizině hlasovalo zhruba 10.000 Čechů.