„ONI JE DO PLYNU. MY JE DO ŠKOL!“ Pod tímto názvem probíhala zhruba čtvrt roku kampaň, kterou inicioval sociolog Ivan Gabal společně s organizací Romea na podporu základní školy v Teplicích.

Tamní děti se v listopadu po zveřejnění třídní fotografie staly terčem nenávistných rasistických útoků: Lidé na sociální síti Facebook se neštítili ani takových hesel jako „Tady by sednul granát jak prdel na prkýnko“, nebo „Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí,“ poslal je tehdy diskutér Víťa Kroupa doslova do plynu a nebyl s takovým komentářem sám.

Veřejná ochránkyně práv: Nemusí už být cesty zpátky

Ombudsmanka Anna Šabatová zalitovala, že byť má významnou funkci, tak její působnost směřuje k úřadům, nikoli jednotlivcům. Sama poskytla do kampaně příspěvek z osobních financí. „Udělala jsem to proto, abych ulevila svému svědomí. Když jsem se dozvěděla, co se stalo, byla jsem z toho těžce frustrovaná. Celou věc považuji za strašlivé selhání a hrozně nebezpečné. Vede nás někam, odkud nemusí být cesta zpátky,“ řekla dnes. Když bylo téma ještě horké, sice se k němu vyjadřovala, ale věc ji prý tížila řadu dnů.

Dodnes nad tématem nenávisti a jejímu čelení hodně přemýšlí: „Abychom na jedné straně neukrajovali z něčeho, za co jsem sama bojovala, tedy za osobní svobodu projevu, ale zároveň abychom uměli říci, kde je ta hranice a jde o čirou zlobu, která škodí společnosti.“ Na sociálních sítích se to podle ní bohužel nedaří.

„V zahraničí sílí tendence ozvat se proti jakémukoliv nárůstu například rasismu či sociální nesnášenlivosti velice hlasitě a ihned. Nenechat to projít. Neosvojit si onu normalizační praktiku, kdy necháme ty věci kolem sebe klidně plynout a ony se zabydlí,“ varoval někdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb, podle kterého si v žádném případě ve 21. století nebudeme hrát se slovíčky jako „do plynu“, když jde o nejděsivější událost minulého tisíciletí, kterou si navíc dnes někdo dokonce dovolí zpochybňovat. Vzdělání menšin označil za velmi podstatnou věc.

Sociolog Gabal: Stojíme na křižovatce

Za nápadem použít stipendijní „kasu“ i na podporu školy, která čelila atakům a vyhrožování likvidací, stojí sociolog Ivan Gabal. „Vedle Elona Muska, který se všechny bez rozdílu snaží vytáhnout pomocí rakety do vesmíru a ukázat rozmanitost zeměkoule, jsou lidé, kteří jsou ochotni zpochybnit, za jakých obětí jsme se museli dostávat do tohoto civilizovaného světa. Kolik to stálo životů, utrpení, úsilí. Lidé, kteří by byli rádi, kdyby nás zastrašováním z takového světa vyvedli zpátky,“ uvedl dnes před novináři.

Podle jeho slov jsme na křižovatce rozhodování o tom, jakou budoucnost nabídneme dětem, které se zrovna teď zde učí. „Stojíme na křižovatce mezi výzvami, abychom děti posílali do plynu – a pak zpochybňovali, že někdo z této republiky takto v koncentračním táboře skončil. Nebo je budeme připravovat na svou budoucnost jako na možnost, která se jim zalíbí.“ Musíme se prý naučit zprostředkovat dětem pestrost světa: „My jsme moc homogenní. Odlišnost vnímáme jako ohrožení, ne jako obohacení.“

Šek na 225 tisíc korun, což je polovina peněz vybraných organizací Romea, předal dnes ředitelce školy Zdeněk Ryšavý, ředitel společnosti Romea. „Snažíme se vytvořit romskou střední vrstvu, která bude ve společnosti normálně fungovat,“ zdůvodnil motivy stipendijní činnosti a dodal: „Cílem kampaně bylo spojit ty, kterým se nenávistné komentování nelíbí, a dát najevo, že je tu skupina lidí, která proti tomu protestuje.“

Jako ajťák čekám, že se o svět starají politici

Kromě toho se vzdělávací zařízení dočká ještě téměř šesti set tisíc korun, které se vybraly v rámci sbírky zastřešené podnikatelem a publicistou Patrikem Zandlem. „Jsem ajťák, tak čekám, že o svět kolem se starají politici. Když se tento případ stal, čekal jsem vyjádření, že takto se chovat nemůžeme. Nicméně bylo po volbách: Ti, kdo vyhráli, k tomu říkat už nic nemuseli. Těm, kteří prohráli, už to bylo asi jedno. S pár přáteli jsme udělali sbírku, tak trochu pankáčsky, prostě jsme sebrali peníze přes dárcovský portál,“ zmínil s tím, že celá kauza je mrzela, protože to nebylo fér vůči dětem ani jejich učitelům.

I přesto se dočkal udání na finančním úřadě. Jediný problém, který ale museli řešit, tkvěl podle jeho slov v tom, že část darů přišla v kryptoměnách.

Peníze pro školu pocházejí z Romského stipendijního programu, kdy polovina financí kryje potřeby romských žáků devátých tříd při přípravě na přijímací zkoušky na střední školu. Druhá polovina pak směřuje právě k „napadeným“ teplickým školákům, a to bez rozdílu národnosti.

„Učit děti různých národnostních menšin je práce náročnější, než je tomu v jiných školách. Žáků z jiných států ale přibývá, musíme se na to připravit. Velká část pedagogů například nebyla dostatečně připravena na ‚společné vzdělávání‘ (takzvanou inkluzi, pozn. red.), kdy zde učitel má v jedné třídě dítě se specifickou poruchou učení, specifickou poruchou chování, bez znalosti češtiny, opakující ročník, dítě s ADHD a podobně,“ zmínila ředitelka školy Marcela Prokůpková s tím, že například s podporou dalšího vzdělávání dětí a přípravou na střední školu by měl pomoci neučitel, mentor, jakýsi koordinátor inkluze. Mimoto prvňáčci například dostanou tablety, školáci se také vypraví na exkurze a výlety do center jako Techmania nebo IQ Landia. Finance poputují i na další vybavení školy.

Na předávání dnes dorazil také sponzor Martin Mata, ústecký zastupitel, který podotkl: „Jsem rád, že jsem tu jako dárce, a ne jako příjemce z řad Romů. Investice do vzdělání je to nejlepší.“ Emotivní proslov pronesl Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí, jehož rodina má s holokaustem osobní zkušenost. Dorazili také zástupci místní vietnamské menšiny, kterou ve svém projevu mimo jiné vyzdvihl Pavel Vodseďálek, předseda výboru pro národnostní menšiny.