Kuras mezi námi rozpoznává skupinu lidí, kteří se vyznačují tím, že záměrně ignorují fakta o islámu a raději lpí na abstraktních všelidských právech či humanistických idejích – z bezmezné lásky k bližnímu či potřeby patřit k určité skupině stejně cítící, spíš než myslící. Takoví lidé dle něho navíc věnují obrovskou část své intelektuální energie vymýšlením argumentů a číháním na chyby či nepřesnosti, zbrklé výroky a charakterové vady „islamofobů“, skutečné či vymyšlené.

Na informace o početní přítomnosti džihádistů v migračních tocích prý kupříkladu kontrují námitkou, že to jsou „jen nepotvrzené odhady bez spolehlivých důkazů“. Pokládají za „zdravý rozum“, že “migrace nemá s terorismem nic společného“ či se obávají, abychom si z migrantů „neudělali nepřátele, kdybychom je sem nepustili“. Takový postoj k islámu se však publistovi pranic nezamlouvá.

„Jak krkolomné absurdity váš intelekt umí vymýšlet, s jakou geniální pohádkovou tvořivostí a pštrosí slepotou dokáže popírat realitu. Náboženství míru ještě ve chvíli, kdy vám už bude s námi všemi ostatními podřezávat krk? Že vám se vyhne? Vám zrovna? Proč? Máte k tomu nějaký důkaz? Zachráníte se konverzí k islámu? Kterému? Šíitskému, aby vás vraždili sunnité? Sunnitskému, aby vás vraždili šíité? Nějakému sluníčkově umírněnému, aby vás vraždili oba?“ poukazuje Kuras na nesmyslnost takových argumentů.

„Nebylo by bezpečnější začít vnímat fakta? Nestálo by vám za to začít sledovat, naslouchat, číst a rozlišovat, kdo vás chce zabít a kdo vás chce chránit, abyste si mohli do skonání světa blábolit, co vás napadá? A až zjistíte, kteří jsou ti druzí, ale pořád vám budou něčím smrdět, zacpěte si nos a přestaňte jim aspoň vrážet kudlu do zad?“ vyzývá publicista k zastavení útoků na ty, kteří varují před nebezpečím islámu.

Plné znění Kurasova komentáře ZDE