Ryze českotelevizní přehled mediálních zajímavostí tohoto týdne otevře téma novely zákonů o České televizi a Českém rozhlase, které naplánovala sněmovní většina do mimořádné schůze. „Hlavním obsahem zákona má být změna počtu a nominujících organizací členů rad těchto dvou organizací. Jak už jsme tak zvyklí za poslední dobu, tak v Česku za všechno může Babiš, Zeman nebo Putin. Podle vyjádření pana ministra Baxy za ten spěch může Putin. Tak ať víme, komu máme připisovat tyhle zlolajné záležitosti, tak opět Putinovi. Obsah novely otevírá spousty otázek, které shrnu do svých poznámek a navážu pak reakcí, kterou publikoval předseda Volební komise Martin Kolovratník. První, co udeří do očí, je počet členů rad. V Českém rozhlase má zůstat na devíti, v České televizi se má zvýšit na osmnáct. Není jasné proč. Nikde tam nenajdete žádné zdůvodnění,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Novela má změnit způsob volby, a to tak, že dvě třetiny rad bude volit Sněmovna, která je dosud volila celé, a jednu třetinu Senát. „Není zdůvodněno, jakým úsudkem se k tomuto početnímu vyjádření došlo. Známe různé systémy veřejnoprávních médií po Evropě, počínaje Velkou Británií, kde členy trustu BBC, hlavního vedoucího orgánu, schvaluje dokonce královna na návrh vlády. Ve Francii nominují do rad různé organizace včetně odborových. V Rakousku to je zase tzv. divácká rada. Takže v každé zemi je to jinak. U nás se už nejméně dvacet let, od té televizní krize, mluví o změně volby, aby se promítla skutečnost, že máme dvě parlamentní komory. Tehdy někteří jako paní Marvanová prosazovali, aby to byla tzv. trojnožka, aby část radních vybíral prezident. O tom se mluvilo, jen když byl prezidentem Václav Havel. Z toho je zřejmá účelovost takové úvahy. Ti další prezidenti tuto privilej mít neměli,“ poukazuje mediální analytik.

Veřejné hlasování je popřením demokracie

V textu novely se praví, že člena rady odvolává ta komora, která ho zvolila. „No jo, ale kdo bude schvalovat výroční zprávu? Obě komory najednou při společném zasedání? Nebo si to rozdělí a stranu jedna až devadesát bude schvalovat Sněmovna a jednadevadesát až sto třicet Senát? Není vůbec jasné, komu bude rada ve finále odpovědná. Pointou je, že se v podstatě ruší celá klauzule, která až dosud umožňovala odvolat radu jako celek při dvojím neschválení výroční zprávy. O to jde totiž. Výroční zpráva je výpověď o tom, jak ta organizace pracovala a hospodařila, co má za ten rok za sebou v dobrém i zlém. A Sněmovna měla doteď povinnost výroční zprávu posoudit, vzít na vědomí, přijmout, nebo odmítnout. A při druhém odmítnutí by rada padla, protože by to znamenalo, že nekoná správně. To znělo logicky. Kdo bude teď schvalovat výroční zprávu? Nebo se už výroční zprávy nebudou odevzdávat? To je klidně možné,“ připouští Petr Žantovský.