Hned v úvodu Jindrák pohovořil na téma českého a slovenského přístupu k výročí Československa. Podle jeho slov mu spadl kámen ze srdce, že všechny akce spojené s tímto výročím dopadly dobře. „Měl jsem obavy z toho, abychom nepohoršili česko-slovenské vztahy,“ uvedl s tím, že v průběhu sta let se vyskytovala celá řada období, která nebyla na jedné či druhé straně jednoznačně vykládána. „Mé osobní ambice a předsevzetí tak byly, abychom se měli nadále rádi a nehádali se,“ dodal s úsměvem.

Něco takového, jako je hádka mezi dnešní českou a slovenskou reprezentací, by podle Jindráka hrozila, pokud bychom se například nějakým způsobem začali dotýkat významných slovenských osobností. Počínaje rokem 1918 a konče rokem 1989. „Nebo třeba u nějakých výkladů dějinných událostí třeba kolem vzniku federace v 60. letech,“ upřesnil ředitel zahraničního odboru.

Nesouhlasí s tím, že by ze strany Slováků bylo cítit, že si 28. října připomínat nechtějí. „Podle mne to bylo celé velmi důstojné a všichni slovenští činitelé se ve svých projevech ke společnému dědictví jednoznačně přihlásili, žádný pocit donucení tam nebyl,“ řekl s tím, že i oni si připomínali vznik republiky jako pozitivní věc pro oba státy.

Takto kulaté výročí jsme podle Jindráka tímto reprezentativním způsobem slavili zcela jistě naposledy. Je to podle něj ale totiž generační záležitost. „Mám obavy, že až bude sto padesát let, tak naše děti si to už připomínat nebudou tak osobně jako my, kteří jsme prožili tu dobu společného státu. Tento prožitek a ty emoce v tom hrají obrovskou roli,“ míní a dodává, že nyní jsou česko-slovenské vztahy skutečně nadmíru dobré.