V Německu se ještě pořád sčítají hlasy voličů, především hlasy korespondenční, ale zdá se, že volby vyhrála delší dobu podceňovaná německá sociální demokracie v čele s Olafem Scholzem (63). Podle předběžných výsledků získali němečtí sociální demokraté 25,7 procenta hlasů. Informuje o tom server deníku Bild.

Konzervativní CDU/CSU bez Angely Merkelové získala 24,1 procenta hlasů, což je vůbec nejhorší výsledek v dějinách poválečného Německa. V roce 2017 Merkelová získala 32,9 procenta hlasů.

Jisté zklamání je znát také u Zelených, kteří dosáhli na 14,8 procenta hlasů, ale v jednu dobu aspirovali na zisk přes 20 procent hlasů a na možné historické vítězství. K tomu nakonec nedošlo.  

Liberálové ze Svobodné demokratické strany (FDP) mohou být spokojeni, protože získali 11,5 procenta hlasů a opět hrají roli stěžejního jazýčku na mocenských vahách. Pokud nebude pokračovat velká koalice dvou největších stran, což pravděpodobně nebude, tak se žádná vláda neobejde bez podpory liberálů.

Zklamání pravděpodobně zavládlo také u Alternativy pro Německo, která neobhájila pozici třetí nejsilnější strany, kterou získala ve volbách v roce 2017. Strana získala 10,3 procenta hlasů. V roce 2017 AfD získala 12,6 procenta.

Die Linke neboli Levice jen těsně pronikla do parlamentu, když získala jen 4,9 procenta hlasů.

To mimo jiné znamená, že tři levicové strany - sociální demokracie, Zelení a Die Linke - nezískaly potřebnou většinu.

Většinu by získali sociální demokraté, liberálové z FDP a Zelení, nebo koalice CDU/CSU, liberálů a Zelených. Se spoluprací s krajně pravicovou AfD ostatní německé strany nepočítají.

Vládnout by chtěl jak předseda německé sociální demokracie Olaf Scholz, tak volební lídr CDU/CSU Armin Laschet. Kdo bude kancléřem tedy vůbec není jasné.

• Další informace naleznete zde

Ekonom Lukáš Kovanda zajásal na sociální síti Twitter, že němečtí voliči omezili vliv extremistů. Na prvním místě zmínil Zelené.

„Německo ve volbách odmítlo politický extrém. Zelení zaostali za očekáváním, byť mírně. To je dobrá zpráva pro českou ekonomiku a česká pracovní místa. Zelení však triumfují v Berlíně, kde hrozí nakročení ke komunismu, neb se tam zřejmě budou široce vyvlastňovat nemovitosti,“ napsal Kovanda.

Někdejší ředitel ČRo Vltava Petr Fischer upozornil na propad Die Linke i AfD. „Alternativa pro Německo ztratila pár procentních bodů, Die Linke ztratili 4 procentní body, Němci uřezávají extrémy...,“ konstatoval.

Někdejšího europoslance za hnutí ANO Petra Ježka zaujal rozdíl mezi Českem a Německem. Zatímco v Česku nejsou takřka žádní uprchlíci, ale uprchlická krize je jedním z hlavních českých volebních témat, tak v Německu, kde dnes žijí stovky tisíc uprchlíků, Němci v předvolební kampani řešili spíš ekonomická témata a klimatickou krizi.

„Rozdíl mezi sousedními zeměmi je až těžko uvěřitelný: Německo přijalo mnoho uprchlíků - samozřejmě i se všemi problémy - a ve volební kampani řeší především budoucnost země a planety. Česko přijímá uprchlíků minimum, ale téma - na rozdíl od mnoha problémů - je strašákem kampaně,“ napsal doslova Ježek.