Senát pod vedením Kateřiny Jonákové se v písemném odůvodnění, které nyní LN získaly, vyjadřoval nezvykle ostře a kriticky. Prvoinstanční rozsudek, který Vladimíra Sittu ml., jeho otce Vladimíra Sittu a jejich právníka Martina Kohouta nepravomocně odsoudil, podle odvolacího soudu de facto završil vendetu za jízdenky, píše list.

Soudkyně odkazovala mimo jiné na odposlechy, které této interpretaci nahrály. „Soud prvního stupně, ač mu bylo známo, že obsahem těchto prostorových odposlechů je objednávka osob spojených s Ivem Rittigem, kterým šlo o kriminalizaci obžalovaného Ing. Sitty (kvůli jeho mediálnímu vystoupení a znalecké činnosti) a o mstu za kroky JUDr. Sitty (kvůli ukončení smlouvy Neographu s dopravním podnikem), de facto tuto objednávku splnil,“ stojí v rozsudku. Sitta st. a advokát Kohout byli podle něj osvobozeni. Sittu juniora soud zprostil obžaloby částečně – v jedné větvi se případ ještě vrací k prvoinstančnímu soudu, píše dále list.

Odvolací soud postupoval při posuzování kauzy Neograph podle listu s náležitou pečlivostí. Konstatoval, že případ je potřeba zasadit do historického kontextu. Na přelomu let 2011 a 2012 totiž začal v Praze mocenský boj, v jehož důsledku policie a žalobci nastartovali vyšetřování skupiny podnikatelů, manažerů a právníků kolem lobbisty Rittiga. Celý spor vypukl v papírně Neograph ve Štětí. Jádrem sporu byla zakázka jízdenek pro pražský dopravní podnik. Sittovi na Rittiga uhodili s podezřením, že tuneluje dopravní podnik. Oznámili, že z každé dodané jízdenky odchází 17 haléřů do karibské společnosti Cokeville Assets, spřízněné právě s Rittigem. Přišla tvrdá odezva.

Skupina podnikatelů a právníků blízkých Rittigovi továrnu posléze ovládla a vypudila z ní rodinu Sittových, které patřila polovina společnosti. Druhý balík akcií vlastnil podnikatel Jan Janků, který byl blízký rittigovcům. Po tomto souboji naskočil do vedení papírny finančník Michael Broda, který o něco později továrnu ovládl i akcionářsky (dnes je podnik s názvem SPM – Security Paper Mill – součástí Brodovy skupiny Delta Capital – pozn. LN).

Klíčové podle soudu byly záznamy z pražského hotelu Ventana, které policie pořídila při vyšetřování kauzy Nagygate. Detektivové nastražili prostorové odposlechy do místa, kde se Rittig scházel se svými věrnými. V březnu 2012 tam mikrofony zaznamenaly hlasy Rittiga a jeho advokátů z kanceláře MSB Legal. Muži na záznamu řešili situaci kolem převzetí Neographu. „Jsem se těšil, že toho starýho Sittu normálně na tom zmastíme. Všechno jsme to řekli, že jo, rozhovory jsme dali, furt to kontinuálně vykládáme,“ řekl například jeden z přítomných.

Soudkyně takový obsah podle listu nenechala bez odezvy: „Z důkazů záznamem prostorového odposlechu jednoznačně plyne, že osoby, kterých se (finančně a případně jinak) dotkla mediální vyjádření obžalovaných Sittů a rozhodnutí ukončit spolupráci s dopravním podnikem (a tím ukončit i tok provizí pro společnost Cokeville Assets), projevily zájem na kriminalizaci JUDr. Sitty (Vladimír Sitta st.) a Ing. Sitty (Vladimír Sitta ml.).“

Vzápětí si soudkyně nebrala servítky při popisu převzetí podniku Neograph Rittigovými lidmi, píše dále list. „Nestandardní způsob, jakým došlo k převzetí společnosti Neograph a faktickému odstavení obžalovaných JUDr. Sitty (50procentní akcionář) a Ing. Sitty od Neographu, a následné ovládnutí společnosti Michaelem Brodou, tedy osobou spřízněnou s osobami plánujícími kriminalizaci Sittových, nasvědčují tomu, že za pomoci osob, které mohly mít vliv na orgány činné v trestním řízení, byla vytvořena kauza, jež měla jednoznačně odklidit z cesty otce a syna Sittovy,“ cituje list z rozsudku.