Podle zjistění novináře Shustera je nyní mezi ruskými historiky velmi populární nacházet paralely mezi německou invazí za druhé světové války a současným konfliktem na Ukrajině. „Poprvé s tímto pohledem na věc přišel letos v březnu Vladimir Putin, když rozhodl o připojení Krymu k Rusku. Ve svém projevu tehdy ruský prezident řekl, že tamější rusky mluvící obyvatele je nutné ochránit před novými vůdci Ukrajiny, o kterých mluvil jako o neonacistech a antisemitech. Následná válka je pak ruskou stranou označována za fašistickou kampaň proti etnickým Rusům," upozorňuje Shuster.

„Prakticky celý státní aparát, od vzdělávacího systému až po policii, tuto myšlenku přijal za svou. Státem kontrolovaá média denně informují o ukrajinských politicích jako o fašistech ve službách americké vlády. Na konci září bylo dokonce zahájeno trestní řízení, ve kterém byli obvinění ukrajinští vedoucí politici z páchání genocidy proti etnickým Rusům na východě Ukrajiny. Užší zapojení ruských historiků do této kampaně je však skutečně znepokojivou zprávou, která si zaslouží zvýšenou pozornost," varuje Shuster.

„Podle různých odhadů zemřelo v boji proti německým fašistům za druhé světové války mezi 20 až 30 miliony sovětských občanů. V porovnání s ostatními národy byl počet sovětských obětí za druhé světové války zdaleka nejvyšší. V tomto smyslu se stala válka proti fašistům základem sovětské i ruské identity. Stejně jako každé jiné dogma je však tato skutečnost současnými hlasateli jediné pravdy upravována dle jejich zájmů. Nacismus opět přichází k nám do Evropy, řekl jeden z předních ruských historiků Michal Mjagkov na mezinárodní moskevské konferenci historiků," tvrdí Shuster.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

„Virus nacismu nebyl doposud zlikvidován. Viry se rozšířily do dalších zemí, dokonce i do našeho bratrského národa žijícího na Ukrajině, prohlásil během svého vystoupení na konferenci. Následující den potom i další historikové poukazovali na souvislosti mezi Hitlerovou říší a současnou Ukrajinou. Žádný z nich ovšem nezmínil vojenskou podporu Moskvy proruským separatistům na východní Ukrajině. Ani nehovořili o tom, jak byli od samého začátku povstání proti kyjevské vládě organizováni a řízeni Moskvou," glosuje Shuster.

„Na konferenci se nikdo nepozastavoval nad tím, že krajní pravice není ani vzdáleně hnacím motorem současné ukrajinské politiky. Země v čele s novým prezidentem Petro Porošenkem se profiluje liberálně a její prozápadní směřování nemá nic společného s nacionalistickými stranami. Podpora tohoto politického směru se ostatně projevila i při nedělních parlamentních volbách, kdy se nacionalistům nepodařilo získat v parlamentu ani jediné křeslo. Když ale člověk poslouchal vystoupení historiků na moskevské konferenci, řekl by, že Porošenko a všichni jeho partneři jsou přestrojení nacisté," podivuje se Shuster.

„Jak byla tato vystoupení postupně překládána pro účastníky konference ze zahraničí, včetně hostů z České a Slovenské republiky, výraz jejich tváří se postupně měnil od nechápavosti k odporu. Ředitel berlínského muzea Joerg Morre se začal postupně víc a víc nesouhlasně vrtět na své židli. Myslím, že ukazovat fotografie ze druhé světové války a dávat je do souvislosti s děním na Ukrajině rozhodně není v pořádku, řekl. Vzhledem k tomu, že se konference chýlila ke svému závěru, dva ze zahraničních hostů se rozhodli vyjádřit svůj nesouhlas veřejně," přibližuje Shuster dění na konferenci.

„Naše generace čelí výzvě zabránit návratu fašismu a nacismu. Je nepochybné, že každý máme jiný pohled na to, jak se tyto zhoubné ideologie projevují v současnosti. Jasně zde však musím deklarovat, že váš pohled na věc se od toho mého diametrálně liší. S pasážemi týkajícími se srovnání nacistů a současných ukrajinských politických špiček nemohu souhlasit. Tato část rezoluce musí být odstraněna. Pod takové závěry bych se nepodepsal a nejsem mezi přítomnými rozhodně sám," prohlásil Morre.

„Po hlasité výměně názorů se delegáti shodli, že je o celé záležitosti třeba hlasovat. Prakticky všichni zahraniční účastníci konference se vyslovili pro odstranění pasáže hovořící o oživení hrozeb evropského fašismu. Ruští účastníci, včetně velké skupiny středoškoláků, kteří byli do sálu nahnáni o 15 minut dříve, však měli jasnou většinu a pasáž tak mohla projít bez navrhovaných změn. Hostitelé konference tedy dosáhli ve věci ruského revizionismu malého, ale přesto viditelného vítězství," popisuje Shuster atmosféru a závěry konference.

Německý účastník a jeden z iniciátorů konference Sven Borsche nebyl po skončení akce schopen nalézt slova. „Neměl jsem tušení, že moji ruští kolegové využijí této příležitosti k podpoře protiukrajinské propagandy. To není správné. Čím více jsou lidí přesvědčeni o své pravdě, tím více se odcizují od ostatních i v jiných tématech," řekl mi Borsche. „A zatímco se snaží Rusko definovat, co znamená pojem nacismus, vzniká zde problém, že západní historici budou muset těmto snahám nějakým způsobem čelit," uzavírá Shuster svůj text.