Ministerstvo zdravotnictví se ústy svého šéfa Svatopluka Němečka (ČSSD) prezentuje čísly, kolik nás stojí léčení kuřáků a kolik ušetříme, když jen několik kuřáků přestane kouřit. Na druhou by bylo zajímavé také spočítat, kolik veřejnost protikuřácký zákon už stál. Hodiny projednávání ve výborech, další při jednání Poslanecké sněmovny a přímo na ministerstvu zdravotnictví. Vzhledem k nákladům na fungování sněmovny a k hodinové mzdě poslanců a ministerských úředníků, mohlo by se jednat až o desítky milionů korun.

Boj proti kouření je moderní, úspěchy jsou ale minimální

Boj proti kouření je ale trendy, a tak se zakazuje po celém světě. Pokud je cílem úplně odstranit cigarety z našich životů, pak se to evidentně nedaří. I tam, kde zakazují kouření už desítky let, spotřeba cigaret se snižuje pouze v řádu jednotlivých procent. Kouření se u nás zakazuje už deset let na mnohých veřejných místech, v restauracích si mohou restauratéři určit, zda chtějí mít provozovnu kuřáckou či nekuřáckou. Počet kuřáckých restaurací se u nás postupně zmenšuje. Podobnou legislativu mají v okolních státech, a pokud mají jinde tvrdší zákon, je často nedodržován a ve velkém obcházen.

Narkomany netrestají, na akce proti kuřákům se už těší

Kouření škodí stejně jako stovky jiných věcí zdraví. I ty paradoxně nejpřísnější zákazy a nejošklivější krabičky s cigaretami podle kritiků zákona nic nezmůžou. Odhady ministerstva, kolik lidí přestane kouřit a kolik peněz se ušetří na jejich léčení, jsou hlavními argumenty jejich PR agentur. Praxe většinou ale mluví opačnou řečí. Počet kuřáků se zmenšuje jen velmi pomalu, počty mladých začínajících kuřáků, a to nejen tabáku, ale i nebezpečnějších drog, se neustále zvyšují.

K paradoxním situacím, pokud bude u nás schválena ta nejtvrdší podoba protikuřáckého zákona, začne docházet na mnoha místech Prahy. Například v okolí Palackého náměstí se podle mnohých svědectví běžně kouří a prodává marihuana a používají další tvrdé drogy. Policisté tuto zónu pro jistotu zatím raději „obcházejí“. Nyní budou asi namísto toho, aby například zde zakročili, spěchat kontrolovat nekouření v okolních restauracích, čajovnách a kavárnách a rozdávat pětitisícové pokuty.

Tabák se v Evropě i v Americe zakazuje čím dál přísněji už od počátku století. Kam ale vede tento celosvětový trend zákazů, není to slepá cesta, neexistuje jiný způsob, jak lidstvo ochránit před tabákem a hlavně jinými škodlivějšími návykovými látkami? Zákazy, ale ani odstrašující obrázky na krabičkách cigaret nejsou, jak je vidět na příkladech z celého světa, tou nejlepší cestou.

Souhlasí s tím i polský manželský pár, který přijel obdivovat krásy Prahy a všiml si, jak je u nás rozumně řešeno kouření v restauracích. Kouř v restauracích při jídle už nikde neobtěžuje a kdo si chce dát kávu s cigaretou po obědě, najde si jednoduše v blízkosti svoji kuřáckou kavárnu. V Polsku byl absolutní zákaz kouření v restauracích přijat už před několika lety a zkušenosti jsou většinou negativní. Zákon je buď nedodržován, obcházen, nebo se před nekuřáckými restauracemi tvoří velké skupiny kouřících hostů, které vadí chodcům a nechávají po sobě nepořádek.

Bude zákon proti cukrárnám?

„Nejste tam u vás tak trochu na hlavu“, řekla nám paní Jadwiga, turistka z Varšavy, když jsme se mimo jiné zmínili o tom, že se u nás chystá absolutní zákaz kouření v restauracích.

„Vždyť já jsem o Praze tolik četla a letos jsem měla konečně možnost vaše hlavní město navštívit, zaujaly mne samozřejmě památky, z nichž jsem byla nadšená, ale i návštěva hospůdky jak vy říkáte nižší kategorie. Moc jsem o té atmosféře slyšela, ale předčilo to moje očekávání. Konečně jsem ochutnala pravou vepřovou, pivo a pohovořila jsem s milými lidmi a dala si také s nimi cigaretku. Já si prostě myslím, že do takové hospody patří odpoledne a večer i ta cigareta. Samozřejmě vím, že je argumentem zdraví, ale prostě se vše vyvine samo, jestli bude většina nekuřáckých hospod, tak ať je, když si to majitelé a zákazníci budou přát. Není to jen o zákonu samém, ale i o tom, co všechno se ještě v budoucnu zakáže. Třeba se bude muset vodit dítě do školy jen určitými ulicemi, ve kterých nebude cukrárna, aby si to děcko nezvyklo mlsat. Nebo když už se do té cukrárny dostanete, tak se tam budou muset prodávat jen zákusky bez cukru, aby bylo vyhověno zdravé výživě nebo budoucí nějaké směrnici Evropské unie, když se v Bruselu někdo špatně vyspí. Vypadá to jako absurdita, ale jestli budou procházet podobné zákony jako ten proti kouření, tak se do ní brzy dostaneme,“ dodává polská turistka paní Jadwiga.

Z Polska zní jednoznačně: Absolutní zákaz kouření k ničemu nevede

Její partner Andzej má na absolutní zákazy kouření podobný názor: „Praha je moje srdeční záležitost, vždyť jsem tu maturoval a čeština je můj druhý jazyk. Měl bych za polské nekuřáky zvednout varovně prst. Ale neudělám to, ta cigareta k pivu patří. Když je mi někde z kouře nepříjemně, tak jdu jinam. V Polsku zákaz kouření k ničemu dobrému nevede. Kouří se před hospodami, tvoří se tam chuchvalce kuřáků, vypadá to hrozně, možná, že se to někomu líbí, ale já slyším rozhodně více stesků a nadávek na ten polský zákon nejen od kuřáků, ale i od některých majitelů a nekuřáků. A doufám, že u vás se taková věc nepovede a budu moci do Prahy, ač normálně nekouřím, na jednu cigaretku se svými kolegy do hospody zajet. Rád bych, aby to zůstalo alespoň v Praze na mém svobodném rozhodnutí,“ zdůrazňuje Andrzej.