Za poslední roky obdržel úřad několik přezdívek, kritici mu vyčítají bezzubost nebo pomalost, za některé postupy podle Outlého možná i právem: „Zpoždění na začátku činnosti úřadu bylo poměrně velké, to uznávám. Ne vždy však zpoždění dopadá na úřad jako takový. Zčásti je na vině legislativa, která rezignovala na to, aby řešila vnitřní chod úřadu,“ uvedl.

Úřad například až letos oznámil, že má pochybnosti o kampani některých kandidátů z posledních prezidentských voleb. „Postupovali jsme chronologicky. Nejprve jsme se zabývali sněmovními volbami, pak až jsme zahájili kontroly voleb prezidentských, na ty se dostalo na podzim loňského roku,“ vysvětlil.

Většina kontrol je již dokončena. Ta, o kterou je největší zájem, tedy kontrola kampaně současného prezidenta Miloše Zemana, je stále ještě v běhu. „Zatím říct nic nemůžeme, jde o neveřejný proces. Kampaň Miloše Zemana je kontrolována a na výsledky je třeba si počkat. Až jí dokončíme, protokol v plném znění zveřejníme na našem webu,“ přislíbil Outlý, ale prý jde o komplikovanější záležitost.

Avšak, dělat kontroly s tak velkým zpožděním, má to skutečně smysl? „Bezprostředně kampaň kontrolovat ale nejde. Strany a kandidáti mají 90 dní po vyhlášení výsledků voleb na to, aby dali dohromady své počty, faktury a sepsali zprávu o financování kampaně a své volební účetnictví. Až pak se můžeme věcmi zabývat. Pokud se zjistí pochybnosti, můžeme zahájit kontrolu,“ dodal, a že zpoždění se snaží co nejvíce zkrátit.

Dokončené mají téměř již i volby do Evropského parlamentu. Do letošních krajských a senátních voleb se proto, podle Outlého, úřad pustí ihned poté, co potřebné materiály obdrží.

K urychlení celého procesu by podle Outlého velmi úřadu pomohlo, kdyby strany a kandidáti měli povinnost využívat elektronické formy – ohledně zprávy o financování kampaně, výroční zprávy týkající se politických stran. I to, aby účetnictví bylo dodáváno v jednotném formátu. „Takto je to z velké části manuální a zdlouhavá práce s listinami,“ podotkl Outlý.

I když v současné době mají strany a kandidáti k dispozici elektronickou aplikaci, nevyužívají ji, není povinná: „Některé strany si jaksi schválně volí listinnou formu, s tím, že ta kontrola je pak složitější,“ myslí si Outlý.

„V některých případech jsou dokonce listinné materiály předloženy, že i rozpoznávání textu je ztížené, jde třeba o ruční poznámky,“ zmínil. „Od jedné ze stran jsme dokonce naschvál dostali zprávu celou psanou ručně,“ doplnil, s tím, že šlo o menši mimoparlamentní stranu.

V legislativě jsou prý mezery, například v zákoně, který říká, kdo může financovat politické kandidáty. „Ať se jedná o prezidentské nebo o jiné volby, je v legislativě velká asymetrie, tedy poměrně detailně musí strany a kandidát vykazovat výdaje. Na příjmové stránce jsou ale možnosti kontroly velmi omezené. Média i veřejnost přitom zajímá, kdo byl skutečným dárcem kampaně a kde se peníze vzaly. Zde je bohužel legislativa v mnoha ohledech krátká,“ pravil Outlý.

Jak například komplikovalo kontrolu v případě kampaně současného prezidenta Miloše Zemana to, že kampaň vedl spolek Přátelé Miloše Zemana? „Nemůžu být detailní, kontrola běží... ale obecně, ať už to byl Zeman, Drahoš nebo Horáček, pro všechny kampaň realizovala nějaká třetí osoba. Rozdíl byl však v tom, že Drahoš a Horáček účetnictví těchto třetích osob vykázali jako své účetnictví. Veškeré doklady dali k dispozici a kampaň tak svým jménem odkryli. U Zemana nic takového nenastalo, ve zprávě o financování kampaně uvedl pouze souhrnnou částku, s tím, že šlo i o bezúplatné plnění poskytnuté jemu spolkem přátel. Tento moment kontrolu komplikuje,“ přiblížil Outlý.

„Tím, že se zcela shodné pasáže zkopírovaly do všech volebních zákonů, se nedomyslelo to, že u prezidentských kandidátů, nebo u nezávislých senátorských kandidátů, kteří nemají účetní minulost, ale figurují jako účetní jednotka pouze po dobu volební kampaně, je kontrola velmi omezena,“ poukázal Outlý, na co bohužel při přijímání legislativy nedošlo.