Komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič se ve čtvrtek večer v libereckém Fryčově knihkupectví u pěkně namalované mapy Velké Británie zamýšlel nad blížícím se britským referendem o setrvání či vystoupení z Evropské unie, které se koná 23. června. „Zatím to podle průzkumů vypadá, že Britové odejdou. Ve prospěch odchodu je 55 procent voličů,“ upozornil. Podle něj to bude šok. „Že to bude šok, na tom se shodují jak zastánci, tak odpůrci. Otázkou je, jak velký bude,“ řekl. Zastánci setrvání podle něj tvrdí, že ten šok bude obrovský a zdrcující jak pro Velkou Británii, tak pro Evropskou unii. „Naopak ti, kteří se chtějí odtrhnout, říkají – to bude pohodě, zvládneme to a budeme si vládnout sami a nikdo nám do ničeho nebude kecat,“ uvedl komentátor.

V případě Brexitu by musel premiér Cameron balit kufry

Mluvčím odtrhávačů je londýnský starosta Boris Johnson, hlavním představitelem setrvávačů je britský premiér David Cameron. „V případě vítězství Brexitu by v pátek ráno musel David Cameron balit kufry z pozice premiéra. Nebylo by přece možné, aby v zemi vedl někdo, kdo je proti vůli lidu,“ mínil Marjanovič. „Není jasné, kým by ho Konzervativní strana nahradila. Mohla by nastat až několikaměsíční debata, která by se kolem toho vedla. Což by jen umocnilo všechny nejistoty a destabilizující efekty, které budou především ekonomické,“ upozornil. Británie je druhá největší evropská ekonomika a šedesát procent všech nadnárodních společností si za své evropské sídlo zvolilo Londýn. „Museli by se začít stěhovat, protože by nemohli být v zemi, která nechce zůstat v Evropské unii. Což by mělo velký dopad na město Londýn,“ podotkl novinář. „Britská libra by pravděpodobně klesla o dvacet procent. Celá země by se vystavila nebezpečí zchudnutí, které by se mohlo přelít i na pevninu a mít dopad na Českou republiku. Evropská ekonomika by dostala zabrat. Takhle o tom mluví expertizy a analýzy, třeba Mezinárodního měnového fondu,“ konstatoval.

Británie se může začít rozpadat

Marjanovič vidí pro Británii ještě jedno výrazné nebezpečí. „A to, že by se celá země začala rozpadat.  Loni proběhlo ve Skotsku referendum o nezávislosti, které nakonec dopadlo ve prospěch setrvání v Británii. Pokud by se Británie rozhodla pro opuštění  EU, Skotové by mohli říci, že to mění situaci a musejí udělat nové referendum o nezávislosti. Většina Skotů je podle průzkumů proevropská,“ upozornil. A nejde jen o Skotsko. Případný problém doutná i v Severním Irsku. V oblasti, kde dlouhá desetiletí doutnala občanská válka mezi katolíky a protestanty. Nakonec se konflikt podařilo až zázračně ukončit a teď je zde klid a mír. „Katolická část ale chce být v EU, jsou proevropští. Probritští protestanti zase táhnou za jeden provaz s Anglií. Takže i tady by katolíci mohli říci – už tu nejsou žádné nepokoje, je tu klid. Ale mír, který zde panuje, spočívá i na tom, že naše hranice s Irskem je velmi prostupná. Pokud by Británie vystoupila z EU, vznikl by tlak na Irsko, aby hranici posílilo. Protože by to byla vnější hranici Evropské unie. A katolíci by mohli také chtít odejít z Británie,“ sdělil redaktor. „Británie se tedy v případě odchodu z Unie může začít drolit a rozpadat,“ je přesvědčen.

Evropa nebude chtít, aby to Britům jen tak lehce prošlo

Jaká bude případná reakce Evropy? „Evropští lídři podle mého budou muset chtít, aby to Britům neprošlo tak hladce. Protože jinak to posílí různé euroskeptiky a nacionalisty. Oni by pak tvrdili – no vidíte, jak to Britům šlo snadno. Kvůli tomu Unie nebude uzavírat s Británií nějaké rychlé dohody, jen ať se v tom teď vykoupou,“ myslel si Marjanovič. Čemuž nasvědčuje i výrok předsedy Evropské komise Donalda Tuska, že uzavírání nových dohod s Británií potrvá sedm let. Jako první vystoupilo z Evropské unie v roce 1985 Grónsko. „Má ovšem 50 tisíc obyvatel. Což je oproti druhé největší evropské ekonomice jednoduché. Ale i tak trvalo tři roky, než Grónsko uzavřelo dohody, které nahradily ty integrační,“ upozornil.

Britové si chtějí splnit svůj sen a vládnout si sami

Jak je tedy ale možné, že i přes uvedená nebezpečí 55 procent Britů je nakloněno k odchodu z Unie? „Jde především o emoce. Britové podlehli pocitu, že to zvládnou. Když jim někdo říká, že na to doplatí, odpovídají: Nám je to jedno. My si splníme svůj sen a budeme si vládnout sami,“ objasnil komentátor. Tento sen je součástí britské politické kultury hodně dlouho. „Od konce 19. století, kdy tam byla taková politická móda co nejvíce se distancovat od kontinentální Evropy. Tohle v nich stále přetrvává. Boris Johnson brnká přesně na tuto strunu,“ vypozoroval. A pak mají odpůrci setrvání v Unii jednu racionální argumentaci. Týká se migrace. „Tvrdí, že pokud Británie z Unie odejde, bude na ostrovy přicházet mnohem méně lidí, protože si to budou moci mnohem lépe ohlídat,“ konstatoval. David Cameron sliboval, že v roce 2015 přijde do Británie maximálně sto tisíc nových imigrantů, ve skutečnosti jich přišlo třikrát tolik. 4Jenže polovina z nich jsou lidé z východní Evropy – z Polska, Rumunska v rámci volného pohybu pracovních sil. Podstatná část té druhé poloviny jsou ze zemí Commonwealthu z bývalých britských kolonií, na což mají zákony, že to mají mnohem snazší. Ano, je to mnohem víc imigrantů, ale přicházejí v rámci zákonů. Není to nová nečekaná vlna, se kterou by si neuměli poradit, jako je ta současná do Evropy,“ objasnil.

Náskok odpůrců je dost výrazný

Podle Teodora Marjanoviče by Brexit měl fatální důsledky nejen pro Británii, ale i pro Evropu. Zatím se však tato varianta zdá pravděpodobnější. Předvolební průzkumy považuje Marjanovič za dost přesné a náskok odpůrců Unie je podle jeho názoru dost výrazný. Uvidíme, jak výsledky ovlivní vražda poslankyně Coxové, která se výrazně angažovala v řadách zastánců setrvání Británie v Unii. Debata se konala nedlouho poté, co pronikly na veřejnost první zprávy o tomto hrůzném činu. Většina návštěvníků ještě neměla o něm dostatek informací, takže se na ní tato tragická událost nerozebírala.