U našich západních sousedů žijí desítky tisíc uprchlíků, kteří nezískali nárok na azyl a mají být ze země deportováni. Jen v případě Afghánců jde o 13 tisíc lidí. Německý kancléř Olaf Scholz však tvrdí, že je vrátit nemůže, protože Němcko s Afghánistánem neudržuje diplomatické styky.

Jenže server listu Bild tvrdí, že to není tak docela pravda, protože velvyslanec Yama Yari (42) je v úřadu v Berlíně a je vítaným hostem akcí.

„Afghánská ambasáda v Berlíně by podle výzkumu BILD mohla kdykoli vydat potřebné dokumenty k deportaci. Denně tam přijíždí až 80 Afghánců. Na zahradě jsou přepážky u kontejnerů, které patří vízové kanceláři,“ napsal deník Bild.

Expert CDU pro oblast ministerstva vnitra Christoph de Vries oznámil, že se semaforovou koalicí – koalicí sociálních demokratů, liberálů z FDP a Zelených – cítí podveden. „Afghánští zločinci musí opustit naši zemi,“ zdůraznil de Vries.

Komentátor Mikuláš Harbusch v komentáři pro server deníku Bild zdůraznil, že Afghánce je třeba deportovat okamžitě a to ze tří důvodů.

Na prvním místě zdůraznil, že služební přísaha zavazuje kancléře a jeho ministry, aby zabránili škodám na německém lidu.

Na druhém místě připomněl kancléři Scholzovi jeho vlastní slib. „Pokud chcete působit důvěryhodně, musíte dodržet své sliby.“

A na místě třetím komentátor podotkl, že „pokud budou voliči nadále ztrácet důvěru v deportační politiku zavedených stran, pak zemské volby ve východním Německu skončí jako mise v Afghánistánu: katastrofou!“

Přitom podle zprávy OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) si Německo vede dobře, pokud jde o integraci uprchlíků na trh práce.

„V roce 2022 dosáhla míra zaměstnanosti v Německu rekordních 70 procent, a byla tedy výrazně vyšší než ve většině ostatních srovnávaných zemí EU,“ uvedla OECD.

Zpráva říká, že investice do integrace se zřejmě vyplatily.

„Rozdíly v životních podmínkách jsou často menší než v jiných zemích a míra zaměstnanosti imigrantů je podle mezinárodních standardů vysoká. Téměř dvě třetiny imigrantů, kteří v této zemi žijí alespoň pět let, navíc mluví plynně německy. Německo vyniká ve srovnání s ostatními zeměmi obzvláště pozitivně: Jazykové znalosti přistěhovalců se v Německu zlepšily více než ve většině ostatních zemí EU,“ uvedla organizace.

Ze zprávy OECD citoval zpravodajský pořad Tagesschau veřejnoprávní televize ARD.

V politické debatě na toto téma se opakovaně objevují stížnosti, že příliš málo lidí hledajících ochranu najde práci a jsou naopak závislí na státních dávkách. Podle OECD je tomu tak zejména v případě, kdy migranti mají nanejvýš základní vzdělání.

Mezitím začal v Německu platit zákon, který usnadňuje získání německého pasu, na což upozornil server veřejnoprávní ZDF.

„V loňském roce bylo v Německu naturalizováno kolem 200 100 cizinců – o 19 procent více než v roce 2022. Podle průzkumu Media Service Integration se v současnosti jen ve 42 městech zpracovává více než 204 000 žádostí o německé občanství – více než všechna naturalizace od roku 2023. Odborníci očekávají, že počet žádostí a naturalizací po změně zákona ‚prudce vzroste‘,“ uvedla veřejnoprávní ZDF.