Ve svém komentáři pro ParlamentníListy.cz Hudeček uvádí, že mu nevadí jen tento konkrétní zákon, ale vůbec samotná podstata přístupu k českému školství. „Je nám jedno, jací jste, tu máte nepadnoucí, plošné nařízení pro všechny, bez rozdílu. Dle stejného principu by v prodejnách obuvi mohly být páry od jednoho modelu a o jedné velikosti – ano, dostane se spravedlivě na všechny a chodit se v tom také nějak dá. Ale pohodlné to tedy není. S takovou se člověk a ani školství v Česku daleko nedostane,“ zlobí se.

Plošná opatření mohou být podle jeho názoru efektivní pouze ve sféře, která je více či méně homogenní. To ale prý tuzemské školství ani zdaleka není. Poukazuje totiž na to, že zatímco ještě v devadesátých letech byla všechna gymnázia v podstatě stejné kvality a stejně tak všechny základní a učňovské školy, dnes existují gymnázia špičková, průměrná i tragická a existují podle něj významné rozdíly dokonce i mezi mateřinkami.

Glosa Tomáše Hudečka ZDE.

„Ministři školství by si tak jednou provždy měli odpustit ambice přicházet s bombastickými návrhy, jak z celorepublikové úrovně vše, i v těch nejmenších ústavech v republice, vyřeší. Odporuje to zdravému rozumu,“ vzkazuje vládě.

Učitele nejlépe posoudí ředitel školy, ne zákon

Nejdůležitějším aspektem v otázce kvalifikovanosti učitele je podle Hudečka samotný vztah mezi ředitelem a kantorem, neboť prý jen ředitel školy ví zdaleka nejlépe, jestli jeho pedagog odvádí kvalitní práci či nikoliv. Ministři by se tak prý měli raději soustředit na stanovení spodních limitů pro školy, základní míry dotací a nezbytného objemu prostředků na platy učitelů.

„Dnešní významně diferencovaný soubor školských zařízení a stále pokračující plošná opatření bez valného užitku by měly kraje a obce a jejich samosprávy inspirovat k větší emancipaci. Ministerstvu tak odpadne kus odpovědnosti a práce, která se stejně míjela účinkem. Neúspěchy z posledních 20 let jsou už dostatečným ponaučením,“ uzavírá primátor.