V minulosti bývalo zvykem u firem sledovat především to, jak se jim finančně daří, zda se svými produkty úspěšně čelí konkurenci, zda s pomocí nových technologií dokážou své produkty inovovat, expandovat na nové trhy, případně alespoň udržet trhy stávající.

Jenže teď se všechno změní. Už od příštího roku budou muset firmy působící v EU sledovat také dopady své činnosti na společnost a na klima. Žebříček hodnoticích kritérií bude znám pod zkratkou ESG (environmental, social and corporate governance). Firmy k tomu budou muset vytvářet stohy podkladů a najímat konzultanty, aby jim pomohli proplout novou bruselskou byrokratickou džunglí.

Podle serverů Hospodářských novin teď Evropská komise dá více času malým a středním firmám, aby se na změnu mohly lépe adaptovat.

„Hlavním cílem úprav oproti původním návrhům z listopadu bylo umožnit hlavně menším společnostem se na reporting lépe připravit,“ říká Filip Gregor, manažer v poradenské firmě Frank Bold, který se na vývoji standardů podílel přímo v Bruselu.

To vše ve snaze zkrotit emise a udělat z EU uhlíkově neutrální ekonomiku jako vzor pro zbytek světa. 

„Evropská komise nyní zveřejňuje prováděcí nařízení, které určuje přesné parametry reportování, jež od příštího roku budou pro všechny firmy v unii jednotné. Nyní mají tuto povinnost jen velké společnosti – banky, pojišťovny a firmy na burze, v Česku celkem asi 25 podniků. Měly ale relativně volnost, co do těchto zpráv zahrnou, a proto mnohým sloužily spíš k sebepropagaci. Cílem nové legislativy je právě větší transparentnost a omezení takzvaného greenwashingu, kterým si společnosti vylepšují image. Firmy budou o sobě muset zveřejňovat informace v 80 oblastech a udávat celkem více než tisíc údajů,“ uvedl server Hospodářských novin.

Menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr přesto bije na poplach.

„Je mi 53 let, 20 let reálně investuji Česku stovky milionů, moje firmy zaměstnávají v nejrůznějších oborech přes 200 lidí. Ztrácím naději. Tohle není o reVizi v Česku, to je v EU marné. Potřebujeme obrátit vzhůru nohama a pořádně zatřást Evropskou unií,“ konstatoval Šnobr na twitteru.

Investor Daniel Gladiš dal v podcastu na serveru Seznam Zprávy.cz najevo, že to vidí podobně. Odvolával se tady na Aswatha Damodarana, světovou autoritu kolem oceňování firem, profesora New York University.

„Nikdy prý neviděl koncept, kde by bylo tak málo obsahu a současně byl přijímán tolika lidmi. Podle něj svět chce, aby se korporace stávaly církevními a hlásaly nějaké evangelium místo toho, aby dělaly byznys,“ parafrázuje profesora New York University investor Gladiš.

„Představa, že soubor subjektivně zvolených kritérií, která nejsou kvantitativní, která se nezabývají finančními ukazateli, která už vůbec neřeší cenu jednotlivých akcí, přinese nadprůměrný výsledek, je nesmyslná,“ řekl Gladiš v podcastu Ve vatě.

Rozruch kolem ESG kritérií a důraz na ně kladený mu připadá jako z pohádky Karla Čapka o tom, jak pejsek a kočička vařili dort. „Je to jako když pejsek a kočička vařili dort. Dám tam toto, přidám tamto,“ řekl.