ANO navrhlo, aby zaměstnavatelé platili stejně jako dosud nemocenskou po deset dní, termín ale posunulo od 1. do 11. dne nemoci, nyní platba od zaměstnavatele začíná 4. den nemoci a v 15. dnu povinnost přebírají zdravotní pojišťovny.
Podle odpůrců návrh nevyřeší nárůst fiktivní nemocnosti. Odbory, které po zrušení takzvané karenční doby, tedy prvních třech dnů nemoci po které pojištěnci nic nedostávají, budou v debatě prosazovat, aby výše nemocenské v prvních dnech nespadla pod 60 procent průměrného denního výdělku.
Zaměstnavatelé na zachování karenční doby trvají. Pokud by byla prolomena, požaduje konfederace zaměstnavatelů, aby byla zaměstnancům znovu zavedena sazba 1,1 procenta na nemocenské pojištění. Chce rovněž sazbu 25 procent v prvních třech dnech, jak tomu bylo u nemocenského pojištění v roce 2004. Ke kompenzaci náhrady mzdy po dobu trvání prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti žádá snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění zaměstnavatelům o 0,2 procentního bodu.
ANO se svou variantou přišlo kvůli vyjednáváním o vládě se sociálními demokraty, kteří na zrušení karenční doby trvají. Poslanci ČSSD dříve předložili návrh, který počítá s tím, že by zaměstnanci dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu. V souvislosti s tím, že náklady by nesl zaměstnavatel, navrhuje ČSSD zároveň snížení nemocenských odvodů zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp