James David „J. D.“ Vance, rodným jménem James Donald Bowman, republikánský senátor USA ve státě Ohio, je znám tím, že pro ostrá slova nechodí daleko. Nějak čas ostře vystupoval i proti republikánskému kandidátovi na prezidenta Donaldu Trumpovi, ale v roce 2022 obrátil a zařadil se mezi Trumpovi spojence.
Pokud jde o Ukrajinu, Vance má jasno.
„Každý ví, každý s mozkem v hlavě ví, že to vždycky skončí vyjednáváním,“ prohlásil v rozhovoru pro CNN. Zdůraznil, že Američané už poslali Ukrajincům desítky miliard dolarů, ale neřekli, čeho má být za tyto obří peníze dosaženo. A to je problém. Proto je podle něj na místě oddělit finanční pomoc pro Ukrajinu od finanční pomoci pro Izrael, o což se také republikáni pokusili, ale demokraté v Senátu tuto snahu zarazili.
Podle Vance je třeba si připomenout, že Ukrajina je zničená země.
„Průměrný věk vojáka v ukrajinské armádě je nyní 43 let. To je fakt. Jsou starší než já. Mně je 39. … Dostáváme se do bodu, v němž budeme platit ukrajinským důchodcům obnovu celé země,“ pokračoval v rozhovoru pro CNN.
Bezpečnostní analytik Tyler Weaver k tomu poznamenal, že válku na Ukrajině mohli Američané ukončit asi tak před dvěma lety. Dnes už je podle jeho názoru pozdě.
„Bohužel, Spojené státy nyní nejsou schopny ukončit válku na Ukrajině. Zlomili jsme si všechny páky. Válka skončí za jakýchkoli podmínek, které nadiktuje Putin,“ poznamenal.
This is all well and good, and this would have been an excellent approach to take two years ago.
— Armchair Warlord (@ArmchairW) July 16, 2024
Unfortunately, the United States is not now in a position to bring an end to the war in Ukraine. We have broken all our levers. The war will end on whatever terms Putin dictates. https://t.co/cdhjwQuUJE
Publicista Petr Hampl poznamenal, že ani Donald Trump, pokud se stane prezidentem nebude mít dost sil, aby zatočil se všemi úřednickými strukturami, které budou často stát proti němu při obhajobě modelu liberální demokracie. Jednu věc by však podle Hampla Trump prokázat mohl.
„Trumpovy akcie jdou rychle nahoru, i když jeho výhra není zdaleka jistá, je na místě otázka, co by znamenala. Setkáme se s názory, že se liberální demokracie brzy zhroutí podobně jako socialismus v roce 1989. Setkáme se s názory, že skryté mocenské struktury stejně Trumpovi nedovolí nic měnit. A se spoustou stanovisek mezi tím. Pokusme se o realistický pohled,“ napsal Hampl na facebooku.
A hned pokračoval.
„Samozřejmě existují různé mocenské bloky a zájmové skupiny a ani prezident není dost silný na přímý střet. Nicméně jak nedávno napsal Curtis Yarvin, mezi různými skupinami Deep State často probíhají spory a prezident může být tím, kdo mezi nimi rozhoduje. Trumpovo prezidenství by téměř jistě znamenalo, že převáží ta část americké elity, která chce zastavit podporu fašistického režimu na Ukrajině, najít rozumnou dohodu s Ruskem a soustředit se na hlavního nepřítele – Čínu. Což je pro malé evropské státy skvělé.“
V přiloženém komentáři Hampl dodal, že některé věci rozhodně neprosadí, protože v nich je úřednická klika, popisovaná v angličtině jako „Deep State“, příliš silná. Jednou z takových věcí je podle Hampla omezení imigrace do USA. Hampl má za to, že Trump už měl 4 roky na to, aby na hranici s Mexikem postavil proti uprchlíkům zeď a nedokázal to.
„Protibělošský radikalismus, útoky na pohlavní identitu dětí, migrační násilí… to vše postupovalo i za Trumpa. Americké velvyslanectví v Praze i za Trumpa podporovalo Prague Pride,“ podotkl Hampl.
Jednu dobrou zprávu podle jeho názoru přesto republikánský sjezd přinesl.
„Na druhou stranu, velmi dobrá zpráva je, že jako viceprezident J. D.Vance, mladý radikál bannonovského typu. V rozhovoru pro Breitbart se nezdržuje povídačkami o neomarxismu, ale jako nepřítele jasně identifikuje nadnárodní korporace, investiční fondy a mezinárodní kapitál. Tak nebo onak, změna probíhá v Americe. V českém prostředí radikální mocenskou změnu čekat nemůžeme. Ta nejlepší možnost je Babišovo volební vítězství a další kolo studené občanské války. Nicméně pořád je to tisíckrát lepší než pokračující vláda válečnických fanatiků,“ vyjádřil své mínění Hampl.
Podle podnikatele Arnauda Bertranda je výběr Vance na viceprezidenta skvělou zprávou pro Evropu, protože přinutí Evropany postavit se na vlastní nohy.
„Je všechno, jen ne atlantista a chce, aby se USA odpoutaly od Evropy, NATO, Ukrajiny atd. Mnozí v Evropě to budou považovat za špatnou zprávu, protože trpí akutním případem geopolitického stockholmského syndromu a nemohou snést myšlenku nebýt již svázáni (s USA), ale pro lidi, kterým záleží na suverenitě, by to byl krok správným směrem, pokud Evropa dokáže využít příležitost,“ napsal Bertrand na sociální síti X.
Na druhé straně jednoznačně podporuje Izrael. A velmi tvrdě se staví proti Číně. Podle Bertranda však tak činí z pragmatických ekonomických důvodů a nikoli z důvodů ideologických, které Bertrand považuje za pokrytecké a k nimž podle podnikatele sahají dnes v USA vládnoucí demokraté. Od Evropy se prý chce Vance odpoutat právě proto, aby Američané měli prostor na měření sil s Čínou.
I Bertrand se však obává, že administrativa Trumpovi a jeho viceprezidentovi nedovolí příliš měnit směr.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák