„Jen Donald Trump nabídl zajímavou a smysluplnou kritiku americké zahraniční politiky.“ To nejsou slova Reince Priebuse, předsedy Republikánské národní komise. Jejich autorem je Stephen F. Cohen, emeritní profesor ruské historie na Princetonu a NYU a spolupracující editor nejliberálnějšího z amerických politických časopisů – The Nation, jednoho z nejliberálnějších časopisů,“ napsal Walsh.

RNC neboli Republican National Committee je orgán, zodpovědný mj. za organizaci volebních sjezdů republikánů a financování kampaní.

První otázka, kterou Trump položil už šestého dubna, zněla: Musí Spojené státy skutečně hrát roli světového četníka? Musí se angažovat např. na Ukrajině? Další otázka se týkala NATO. Aliance byla založena před 67 lety jako protiváha Sovětského svazu, ale ten se dávno rozpadl. Takže, co je úkolem NATO dnes? Podle Trumpa by se nic až tak strašlivého nestalo, kdyby se Aliance rozpadla.

Třetí otázka se týkala snahy USA měnit politické režimy v různých částech světa. Spojené státy se o to snažily v Libyi, na Ukrajině a teď se o totéž snaží v Sýrii. Ale proč? Trump k tomu podotýká, že podobné snahy končívají katastrofou. Čtvrtá otázka se týká Ruska. Proč dnes líčíme ruského prezidenta Vladimira Putina jako nepřítele, když by mohl být naším spojencem?

 Celý text v angličtině najdete zde

A konečně pátá otázka, proč je Trump kritizován za to, že nevyloučil možnost použití jaderných zbraní proti islamistům? Cohen v této souvislosti připomíná, že doktrína Spojených států desítky let počítá s možností použití jaderných zbraní. Teoreticky, Trump tak jen pokračuje ve stejném duchu. A je za to kritizován.

Namísto toho, aby se těmito smysluplnými otázkami někdo zabýval, raději jsou označeny za nebezpečné. Za nebezpečné je označil i dosluhující prezident Barack Obama. Padla i slova o tom, že pět Trumpových otázek představuje vánoční dárek pro Kreml. Trump byl označen za „kremelského kandidáta“.

Stephen Cohen k tématu doplňuje, že NATO je obrovskou byrokratickou organizací, která odčerpává obrovské finanční prostředky ministerstvu obrany Spojených států. Cohen zavzpomínal i na slova slavného amerického diplomata George Frosta Kennana, jenž už v devadesátých letech 20. století označil další rozšiřování NATO na východ za katastrofu. Z pohledu Kremlu se v devadesátých letech staly členy Aliance země, které kdysi bývaly spojencem Moskvy, a to podle Cohena Kreml logicky zneklidňuje.

NATO je totiž natolik mocnou byrokratickou institucí, že si může dovolit vést i informační válku s Ruskem. Spolu s bývalým prezidentem Ronaldem Reaganem si musíme položit otázku, zda je díky NATO svět lepší? „Není!“ je přesvědčen Cohen. Proto si prý musíme klást otázku, jak by se měla tato organizace změnit.