Občané země půlměsíce v neděli hlasují v zásadním referendu. Čas předvolební kampaně, v níž Erdogan přesvědčoval Turky, že je správné posílit prezidentské pravomoci, skončil. Dnes voliči rozhodují.

V evropských zemích si mohou začasté oddechnout, neboť Erdogan posílal své ministry i k Turkům žijícím za hranicemi Turecka, kteří na shromážděních slyšeli od ministrů, že je správné posílit pozici Recepa Erdogana. V Evropě to ovšem vyvolalo zlou krev, protože Turci vynesli za hranice svého státu vnitropolitické téma. Ať už referendum dopadne jakkoli, Recep Erdogan přislíbil, že jeho výsledek bude respektovat.

Arabská televize Al-Džazíra zavítala do ulic tureckých měst a zeptala se lidí, jak budou v referendu hlasovat – pro posílení prezidentských pravomocí, nebo proti němu?

Jednadvacetiletá studentka Esma Jurta má za to, že země změnu ústavy potřebuje. „Pokud bude mít prezident právo sestavit svůj vlastní kabinet, ponese plnou odpovědnost za to, co bude jeho vláda dělat, ponese morální odpovědnost,“ shrnula studentka své vysvětlení, proč bude hlasovat „ano“.

Celý článek v angličtině naleznete zde

 Sedmadvacetiletý Sami Canokakin má naopak za to, že Erdoganovy návrhy směřují proti demokracii, což zemi ohrožuje. „Změny a referendum jsou tak zbytečné, země má celou řadu jiných problémů, které musí vyřešit. Ještě víc to rozdělí naši už tak dost rozdělenou společnost,“ podotkl.

Osmnáctiletá studentka Enes Aslan se domnívá, že posílení pravomocí prezidenta posune zemi kupředu. „Chci silnější a stabilnější Turecko. Všechno bude lepší, až budou přijaty tyhle změny. To je důvod, proč jsem v referendu hlasovala pro ‚ano‘. Západní země podporují hlasování pro ‚ne‘, protože si nepřejí silnější Turecko, chtějí Turecko slabé.“ 

Naproti tomu dvaašedesátiletý Nermin Kayma, učitel v důchodu, nechápe, proč bylo vypsáno toto referendum. Připomíná, že Erdogan Turecku vládne už 14 let. „Tak co víc by ještě chtěl,“ klade si otázku penzista. „Budu hlasovat pro ‚ne‘, protože chci žít v republice a ne v monarchii. Pokud změny projdou, utrpí tím demokracie,“ věří penzista. „Turecká ekonomika dnes slábne a naše svoboda je také stále slabší, pokud zvítězí v referendu ‚ano‘, tento trend bude jen pokračovat,“ uzavřel někdejší učitel.

Čtyřiačtyřicetiletý dělník Sengul Yidi dává seniorovi za pravdu. Jen demokracie a lidská práva posunou Turecko kupředu.

Turecká společnost je zkrátka rozdělená na přibližně dva stejně velké tábory a je otázka, jak nakonec referendum dopadne.