„V České republice to, že jsme obnovili záchrannou operaci ve Středomoří, populární není. Agresivní jsou především diskuze na Facebooku. To, co je zatím pozitivní, je to, že naši dárci reagují pozitivně, že lidé posílají peníze na záchranu tonoucích,“ poznamenal Gruber, jenž zopakoval, že jejich práce je posláním, o němž nemá pochybnosti. „Zachráněné životy za to vždycky stojí,“ dodal.

„Děláme tuto práci v celém světě, nejen ve Středomoří. To, že jsme se tam rozhodli vrátit, v podstatě je o tom, že záchrana lidských životů byla naším posláním. Záchranná operace to nevyřeší, ale je to způsob první pomoci,“ zopakoval.

„Lidé velmi dobře vědí, jak je ta cesta nebezpečná. Ale v těch přímých svědectvích slýcháme, že raději zemřou na moři, než aby strávili například jeden další den v Libyi. Na moři mají 2–4 dny bez vody, na přímém slunci... Většina má na sobě známky mučení, sexuálního ničení, otrocké práce...“ podotkl také Gruber k lidem, které se snaží jeho organizace zachránit. „Pro lidi na útěku je Libye asi nejhorší země na světě. Pokud jste černí, hovoří lidé o tom, že jste zboží, že jste měna,“ popsal pak situaci v zemi Gruber. Zmínil i to, jak se jeho organizace dokáže dostat i do oficiálních detenčních center. 

OSN v současné době apeluje na přístavy, aby byly otevřeny pro uprchlíky. „Bezpečné přístavy se hledají těžko,“ chápe pak tento apel Gruber. Své pak Gruber řekl i k uzavření české ambasády v Tripolisu. „Je to skutečně nebezpečná země. Není humánní tam kohokoliv vracet,“ řekl k situaci Gruber. Lidé podle něj vskutku utíkají před takovými hrůzami, že možnost, že se na útěk nevydají, asi není ve hře.