Jiří Sezemský z vládního Fora 24 musí hájit vládní protizemědělskou politiku bez ohledu na to, že škodí českému zemědělství i českým občanům…
Několik poznámek k ideologickému článku „Agrobaroni se radikalizují. Jandejskova bomba, Milek blouzní o padesátých letech“ a jeho autorovi.
Letité snahy o úplnou likvidaci rozvinutého českého zemědělství se projevily již ve vyjednání likvidačních přístupových podmínek pro vstup České republiky do EU, a to nejen v zemědělství. Například české cukrovarnictví, které nám záviděl doslova celý svět, na to doplatilo jako jedno z prvních, nejen ve výrobě českého cukru, ale i ve výrobě a exportu českých cukrovarů do celého světa. A o tom, že po celou dobu našeho členství ve spolku Evropská unie je stále cíleně snižována potravinová soběstačnost ČR, nepochybuje nikdo, kdo se podívá na oficiální vládní statistiky. Další příklady, např. likvidace celých chovů vepřového, hovězího i kuřecího, např. pod různými záminkami chřipek apod., ostatně přiznávaly a dodnes přiznávají i vládní média. Za likvidaci české zemědělské velkovýroby, za likvidaci kvalitní zemědělské půdy zabetonováním a zastavěním skladovacími halami, a tím rychlé vysychání krajiny, a další zločiny nás budou příští generace doslova proklínat. Za to, že se prakticky bez omezení prodává česká zemědělská půda cizincům, když v jejich mateřských zemích je zemědělská půda chráněná před zcizováním cizinci (a dokonce i před domácími nezemědělci), to je doslova zločin vládnoucích stran proti budoucím generacím.
Nejen proti Babišovi…
V posledních letech je zjevná snaha vlády o likvidaci velkých dodavatelů zemědělských produktů, která je již namířena nejen na oblíbený cíl všech liberálních demokratů, tj. Andreje Babiše a jeho bývalou firmu Agrofert, ale i na další české producenty potravin. Zejména z některých článků Tomáše Prouzy, hlavního lobbisty za velkoobchody, jasně vyplývá snaha zahraničních řetězců zajistit svým producentům potravin monopol na českém trhu tím, že se zcela zbaví českých producentů potravin. K tomu ostatně pomáhá i, doslova „paskvil“, zákon o významné tržní síle.
Čeští zemědělští producenti musejí čelit dováženým, nejen eurounijním, zemědělským produktům, které jsou svými vládami dotovány několikanásobně více než české produkty českou vládou. Navíc mnohé importované produkty pocházejí ze zemí, kde se používají hnojiva, antibiotika, hormony a pesticidy v rozporu s českými předpisy. Zejména se jedná o produkty ze zámořských států (např. jihoamerická masa) či mimounijních států (např. ukrajinské obilí). Čeští zemědělci, ať již rodinné farmy či velkovýroba, poslední dva roky zoufale bojují o život, díky českou vládou zaviněných nesmyslně vysokých cen energií. Čtenáři na vlastní kůži zažívají, že cena energií v ČR je dvakrát i několikanásobně vyšší než v dalších zemích EU a míra inflace je v ČR nesmyslně vysoká. Proto snaha Jiřího Sezemského vzbudit závist u čtenářů tvrzením „Zemědělský sektor přitom loni dosáhl rekordního zisku 22 miliard korun. To je ta potravinová chudoba?“ nemůže nikdy uspět u chytrých čtenářů, kteří si uvědomují, že ziskovost v zemědělství je minimální a že ten zisk je vytvořen několika tisíci malých, středních i velkých zemědělských a zpracovatelských podniků. Chytří čtenáři si to ale umějí porovnat s více než 80miliardovým ziskem jednoho jediného polostátního podniku s mnohonásobně vyšší marží, o které se žádnému zemědělci nemůže ani zdát.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora