Norsko, Lichtenštejnsko a Island nevstoupily do EU, ale jsou součástí Evropského hospodářského prostoru a evropského volného trhu. Výměnou za to přispívají do tzv. Norských fondů, které mají sloužit ke snižování sociálních rozdílů v Evropě a rovněž k posilování základních evropských hodnot, jako je demokracie, tolerance a právní stát.

I u nás se psalo o několika problematických projektech, které jsou z norských fondů financovány. Značná část prostředků šla na projekty pracující se začleňováním Romů nebo na ochranu životního prostředí.

Z norských fondů jsou financovány i takové akce, jako každoroční soutěž Sexistické prasátečko, bojující proti šovinismu.

„Při podrobném prostudování velmi dlouhého seznamu příjemců se člověk nemůže zbavit dojmu, že Norské fondy slouží i jako prostředek pro prosazování politických a ideologických cílů Norska podporou spřízněných českých nevládních organizací,“ poukazoval europoslanec Tomáš Zdechovský.

Velmi známá svou vstřícností vůči Norským fondům byla bývalá ministryně práce Michaela Marksová, což se podle mnohých projevilo i na jejím laxním postoji ke kauze Evy Michalákové, které v Norsku sociálka Barnevernet odebrala děti a po značně problematickém procesu je rozdělila a dala na osvojení do norských rodin.