Evropský den památky obětí totalitních a autoritářských režimů byl schválen Evropským parlamentem před 11 lety. Ukazuje na pakt Molotov – Ribbentrop právě z 23. srpna 1939, jenž byl o den později podepsán v Moskvě. Podle historika Hlaváčka šlo o diplomatické krytí ďábelského paktu, který hrozil zničením evropského kontinentu. Součástí paktu mezi německým vůdcem Adolfem Hitlerem a sovětským Josifem Vissarionovičem Stalinem byl totiž i tajný protokol o rozdělení východní Evropy a vzájemné spolupráci.

Obě mocnosti si na papíru podle všeho rozdělily území Polska, Německo pak mělo získat Litvu. Estonsko, Finsko a Lotyšsko měly spadat do sovětské sféry vlivu. A o pár dní později začala druhá světová válka.

„Evropský den památky obětí totalitních a autoritářských režimů, jinde připomínaný i jako Mezinárodní den černé stuhy, není v České republice zatím příliš známý… žádný div, když se ‚náš‘ prezident republiky nechává vždy 9. května raději dekorovat na ruské ambasádě svatojiřskou stužkou, aby tak oslavil ‚vítězství nad fašismem‘. Přitom jedním z hlavních iniciátorů zavedení tohoto památného evropského dne byl Václav Havel (společně s Joachimem Gauckem),“ vzpomíná Hlaváček.

Den původně měl nést jméno Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu. „K letošnímu výročí paktu Hitler – Stalin a památnému dni vydala Evropská komise již 21. srpna 2020 prohlášení signované její místopředsedkyní a komisařkou pro hodnoty a transparentnost (!) Věrou Jourovou a komisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem: ‚Dne 23. srpna před 81 lety se nad Evropou spustila prostřednictvím paktu Molotov – Ribbentrop temnota. Smlouva mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem rozetla střední a východní Evropu. Výsledkem bylo porušování základních lidských práv milionů Evropanek a Evropanů, které si vyžádalo miliony lidských životů.‘,“ zakončil Hlaváček.