Washingtonský Institut pro studium války upozornil na odhady administrativy prezidenta Joea Bidena, které říkají, že v bojích o Bachmut od ledna 2023 Rusové ztratili 100 tisíc mužů. 20 tisíc z nich bylo zabito a 80 tisíc zraněno. Mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby oznámil, že polovinu z 20 tisíc padlých v boji tvořili bojovníci soukromé vojenské skupiny Wagner. Kirby v této souvislosti konstatoval, že ruská snaha dobýt Bachmut selhala.

O ztrátách Ukrajinců Kirby odmítl cokoli říct.

Americká zpravodajská stanice CNN s odvoláním na vyjádření ukrajinské strany oznámila, že s pomocí několika protiútoků Ukrajinci získali část Bachmutu zpět.

„Rozhodně mohu potvrdit informaci, že nepřítel v Bachmutu opustil některé pozice po některých našich protiútocích," řekl Serhij Čerevatij, mluvčí východního uskupení ukrajinských ozbrojených sil, v rozhovoru pro celostátní vysílání.

Zdůraznil, že Ukrajinci nadále v Bachmutu zůstávají proto, aby vyčerpávali ruské síly a dál ničili vojenský potenciál nepřítele. Zvláště soukromá armáda Wagnerovců je prý u Bachmutu blízko svému úplnému zničení.

Pokud jde o chystanou ukrajinskou protiofenzivu, podle ISW Kyjev stále čeká, až bude mít k dispozici více munice, protože ruská strana přes různé problémy v této oblasti stále dominuje.

Na ruské straně pokračují tahanice mezi klasickou armádou a soukromou armádou Wagnerovců. Její zakladatel Jevgenij Prigožin se stále dožaduje zvýšení dodávek munice a tvrdí, že v bojích o Soledar ukořistil Ukrajincům tolik zbraní, že jich má dost pro vybavení síly jednoho milionu mužů, ale potřebuje munici. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že munici Wagnerovcům posílá, ale Prigožin si podle ISW trvá na tom, že to stále není dost.

Ruskou armádu kritizují i ruští prováleční blogeři, kteří např. tvrdí, že velení slibovalo jednotkám v Chersonu, že dodá 140 až 150 člunů, aby ruští vojáci mohli bránit ostrůvky v Dněpru. Jenže čluny nedorazily a ruští okupanti získali několik lodí jen proto, že je zabavili civilistům.

Blogeři také vyčítají Kremlu, že v poslední době provedené změny ve velení armády oslabují schopnost ruských sil vést válku, neboť časté změny ve velení armády podlamují důvěru vojáků a vedou ke střetům mezi různými armádními frakcemi. Prim teď podle všeho hraje velitel výsadkových speciálních sil generálplukovník Michail Teplinskyj. Podle proválečných blogerů má být jedním z jeho úkolů mimo jiné i zlepšení zásobování ruských sil na frontě.

Podle BBC se Rusko potýká se sabotážemi dodávek různého vybavení i na vlastním území, v ruském pohraničním regionu Brjansk v pondělí vykolejil nákladní vlak. Explodovala lokomotiva a několik vagonů. Vlaková souprava byla podle BBC naložena pohonnými hmotami a dřevem. Místní gubernátor Alexandr Bogomaz uvedl, že na trati Brjansk-Unecha, 60 km od Ukrajiny, došlo k výbuchu nálože. „V regionu, který hraničí s Ukrajinou a Běloruskem, dochází k sabotážím od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu,“ upozornila BBC.

„Je třeba vyzdvihnout ubohost těch, kteří plánují v ukrajinských speciálních jednotkách. Přišli sem a položili miny, vyhodili do povětří obchodní vlak. Jak podlé!“ uvedl prokremelský bloger a aktivista Sergej Karnauchov, který zveřejnil videa z místa incidentu. Na jeho vyjádření upozornila CNN. Zpravodajská stanice také uvedla, že tyto informace nemůže ověřit a nelze tedy říct, zda za výbuchem opravdu stály ukrajinské síly.

Bogomaz také prozradil, že čtyři lidé zemřeli poté, co Ukrajina ostřelovala vesnici Suzemka, která se nachází asi 12 km severně od ruských hranic s Ukrajinou.

Podle ruské státní agentury Ria Novosti už byl provoz v místě výbuchu obnoven. Na opravách pracovalo na 300 železničářů a 3 opravárenské vlaky. Nově bylo položeno 100 metrů trati.

K dalšímu incidentu údajně došlo poblíž obce Susanino, asi 60 km jižně od Petrohradu bylo zničeno jedno zařízení pro rozvod elektřiny a to podezřelým výbušným zařízením. Podle ruské strany však nedošlo k přerušení dodávek elektřiny. Další podezřelé zařízení bylo údajně zneškodněno.

CNN 1. května také upozornila, že podle papeže Františka se Vatikán angažuje v mírové iniciativě, která by měla vést ke konci umírání na rusko-ukrajinské frontě. Z okolí prezidenta Zelenského však o den později zaznělo, že Ukrajina o takové iniciativě nic neví. „Prezident Zelenskyj nedal souhlas k žádným takovým jednáním jménem Ukrajiny,“ řekl CNN ukrajinský úředník blízký prezidentské kanceláři. „Pokud rozhovory probíhají, děje se tak bez našeho vědomí a požehnání.“